čtvrtek 18. prosince 2014

Být při tom


Vánoce za týden. Začínám propadat panice. Nestihneme s kuřatama vyrobit ani náhodou všecko, co nám padlo do adventní nálady (dokonce i navzdory dostatku volného - post/chrbloidního - času, ó ano)!

 Marie s pusou od povidel asi:-)
(A třeba úplně jiná, než ta z Betléma. A třeba vůbec ne s Ježíškem totiž!)

Plníme stavy, už jen šest andělů a kamarádi z Obláčkové ulice jsou komplet bandička.
Letos tak milý advent, ale TAK! Protože, říkal Pepa, hlavní je být při tom.
Asi tak.

pondělí 15. prosince 2014

A Brno nedělní

 Psali "dvojka v kočárku"...
Máme! Jedem!

 kofi kofi ňuch mlask mňam

A trhy za bílého dne. Byla jsem tak ráda, že jsem si urvala i kus té večerní nálady v sobotu, nesrovnatelné, co se atmosféry týká. Nedělní ale byly stejně lepší, protože Stehýnko a brácha s rodinou a kamarádíčkové a tak. Víme. Samota gut, ale vzácné chvilky bez záruky jsou prostě nejvíc.

 Háčkovací/pletařská zákoutíčka.

Zdar jak Brno! Za rok zas.

neděle 14. prosince 2014

Sobotní úletž

Psala Kača, jestli nebudu náhodou v Brně. Tak úplná náhoda to nebyla, stálo mne to dost organizačního úsilí, přiznávám. Plán A byl zmařen Ogárkovým bacilem, ale zmákla jsem muži nastínit i plán B a byl přijat. Po pěti a čtvrt letech na noc bez kluků. Mazec. Velký krok v životě Kohoutí matky, ale s vědomím, že nikdo nestrádá, trochou stresu z toho částečného odloučení a Stehýnkem na spolujezdci vyrazila v sobotu na předvánoční oraz. U bráchy pak dostala detailní Google kamerové instrukce, kde vystoupím a kudy se vydám, naťukala do mobilu BRNO20 a pak už vlastně moc dobře nechápala, what´s up. Byl to úletž!!

 Pletací partička a panáček, co pletl všem těm tetám hlavu:-)

Komplet u Vlněných sester - heeej, to není sekta, kamaráde:-)

A pak jsem čekala na večerní tramvaj. Chvíli nejela. To město krásně tepe, říkám si. Vrátila se k červenému kostelu, kolem kterého jsme jako malí/mladí chodili s bráchou na rovnátka. Zrovna tam byl nějaký gospelový koncert a člověk najednou cítil, že přichází chvíle hlubokého nádechu. Když jste pořád s dětmi, snažíte se ty emoční přetlaky nějak potlačovat. Moc často to na mne nechodí, ale občas rozmrkávám jako divá. Dělám takové divné grimasy, protahuju obličej a mluvím ve velmi jednoduchých větách. Třeba - "Dívej!" a ukazuju prstem zásadně pryč od sebe, abych měla prostor hodit emoce do gala. Ale ony tu teď děti nebyly. A bylo tak strašně úlevné si na ty divoké gospely pustit duši na špacír, no... Vánoce:-)

 A ve městě život a ruch a hudba a smích a to mne, společně s jazzem, dojme vždy a zaručeně. Já už to tak prostě mám.

Komínský dojezd. Láska páska non plus ultra.

pondělí 8. prosince 2014

Zlehunka

Tak dlouho bylo hezky, že jsem ani ta okna nestihla umýt. Mohl by to být protimluv, ale není. Kdo by visel na parapetech, když může korzovat přilehlou krajinou. Tak jsme to nakonec s klukama pošolichali jen indoorově, z teploučka domova když už je ten rozskřikovač taaak baví, a zbytek jsme - v dokonalé filosofii Barevného světa - maskovali roztomiloučkými hvězdičkami. Asi si jednu natisknu i na čelo, funguje to skvěle. Odvádějí pozornost od nežádoucích nečistot a tak si říkám, jedna hvězda v ksichtu proti vráskám a podočkovým vakům a rozšířeným pórům a beďarovi na nose by mohla být dost efektivním řešením všech výše jmenovaných mňamek.

Už! Jupí!

A návštěvy nečekané...

...odpočinky vítané...

...a Stehýnčin megasob aka ona už je taková

pondělí 1. prosince 2014

Hravé a veselé!

A s novou zvířenou! Dva sobi v chalupě. A navíc - když máš v chalupě orchestrion, budou. Hravé a veselé. A šťastné. Tuším to v kostech...

Nejlepší adventní kalendář. Dělalo Stehýnko v první třídě. Epes rádes, nemůžu si pomoct. A každoročně jej otvíráme a smějeme se, co si to šestileté bebe přálo. Dnes, 1.12., "Ať mám hezké a zdravé zubi." No, láska!

 A u Lucky jsme viděli omalovánku. Takovou superhyper. Pro naše megalomany dost idyální, Lucko, díky Ti! Oni nad tím třeba i chvíli sedí. A chvílemi dokonce nehlučí! Mám Vánoce už teď:-)