sobota 26. července 2014

juch...

 přesně toto jsem si dnes potřebovala přečíst/poslechnout. tisíceré díky!
veliké životní kroky do neznáma před námi, ale vzadu jasné světlo:-)
dobře bude, mařenko...
PS: Já osobně dost miluju toto, především tu pasáž o plavání a těžkým kamení

sobota 19. července 2014

Vysavač a Kompresor

byli minulý víkend na svatbě. My tam byli samože s nimi, jen zatím nemáme tak výstižné vizitkoidní fotky:-) Svatba byla tradičně úžasná - úžasně tradiční - dojemná, veselá, rodinná, pospolitá, u cimbálu juchací a kousek dál, na hřebenu nočních Pusteven, tichá a niterná. Pecka.

Rozjezd na Statku...

...obřad pod Trúbou...

...dojezd na Pustevnách. Svatba zn. Ideál.  Pokračování příště.

středa 2. července 2014

Dream Stripes

Od pátku je naše domácnost bohatší o:
  • výzovou dvojku z vlastivědy
  • ředitelskou důtku (majitelka stejná jako od té dvojky)
  • jedenáctý zářez na pažbě našeho manželství - velmi symbolicky řečeno, jinak se žerem:-)
  • tento prima šál
 
Ten šál je dost zasloužený. Jsem si ho věnovala s velkým vděkem, kdybych nebyla vyšťavená, zabalila bych si ho do hedvábného papíru a převázala tou nejkrásnější pentlí. Taky bych si dala kytku. Nebo spíš keř. Za tento školní rok, který tak trochu drhnul. Za to, že Stehýnko nakonec všechno ustálo a neházelo flintu do žita, ačkoliv bych to mnohdy dokázala pochopit. Stal se ze mne velmistr v motivačních kecech, tuším, že to ještě zúročím. Krásně jsem ustála její průser posledního týdne školního roku. Přijala jsem zodpovědnost za její chybu a rozhodně ji nepopírám. Znám ale celý příběh. A kdo zná celé příběhy, ví, že soudit bývá velmi složité.
 
Ten šál jsem prve viděla u mého oblíbeného CosmoPaka - drahá, vďaka! Proběhla nutná fascinace, která mne s časem neopouštěla, což jsem brala jako jasný a přesvědčivý důvod, proč nahodit. Dokonce i barevnou kombinaci jsem zdědila po Karol, slušně jsem se jí zeptala, jestli ji můžu obšlehnout a ona řekla, že jako jo. Gut.

Technické parametry:
Popis: Dream Stripes (Cailliau Berangere)
Použitá příze: Drops lace, oh yes... Dvojitým vláknem, na jednonitku nemám nervy asi.
Jehlice: 4mm
Spotřeba: 172g, tj. necelá dvě přadénka
Rozměry: základna 176cm,ramena 120cm
Časová náročnost: 15dní po chvilkách


úterý 1. července 2014

Neděle na severu

Víte, jak já to s tou severní Moravou mám. Prostě velká láska. Plus navíc rodina. Plus zahrada. Plus žvanec. A hry a hraní. Slejvák neskutečný. Nezapomenutelný den! 

Tady u toho domku ve Valmezu jsme měli jednu z mnoha technických pauz. Ogárek je blicí dítě, čirá radost! Můj muž si sedl dozadu za ním, přičemž po chvíli konstatoval: "Musím říct, že ze zadního sedadla je Tvůj styl jízdy diametrálně odlišný..." Eh. Jako že padesátkou i mimo obec?! Eh podruhé.

(Nejsem starý, jsem recyklovaný teenager!)

Prudké ochlazení a ještě prudší slejvák = prima dobrodrůžo ve finále!

Cestou domů kolem Jednoty, která nám kdysi zcela změnila jeden letní prázdninový život. To je tak, když si pro vás dospěláci chystají překvapení. Když vám půl roku líčí krásy a nádhery Zlatých písků. Když vám ty krásy a nádhery líčí i všechny tety a všichni strejdové, babičky, kamarádi tet a strejdů a babiček, náhodní kolemjdoucí, se kterými zapředete hovor na téma "dovolená" a mnozí další. Zlaté písky musí být ráj na Zemi a vy jste absolutně vyvolení, protože tam jedete na prázdniny!! A pak jednoho dne vyrazíte. Zlaté písky na dosah. Hustý. Stodvacítka je nabalená k prasknutí, slazený mlíčka v tubě jsou tajně přetransportovány z banánových krabic do potahů předních sedadel (přesněji do jejich zadních kapsiček, dětem hezky nadosah). Kopřivnice, ahoj! V nedaleké vesnici, tak po dvaceti minutách jízdy - přesně na parkovišti naproti této konkrétní sámošce - dospěláci zastavují a vydávají povel k protažení (Ogárek je blicí dítě po mně, tak proto). Tiše nás pozorují, spiklenecky se usmívají a pak to přijde. Se zatajeným dechem a rozzářenýma očima nám sdělují, že prázdniny budou v Jugoslávii. Píše se 1991. Dodnes si pamatuju to strašné zklamání, že jsme nejeli na Zlaté písky:-) Na zadním sedadle jsme se hryzala do rtu, abych nekazila dospělácké sekci radost a tuším, že jsem stáhla všecka ta slazená mlíka. Musela jsem ten žal zapít. Nakonec byla Jugoška samozřejmě skvělá, kemp a vaření na plynu a zašitá pláž na skalách a noví kámoši, věčné pátrání po těch tubách s mlíkem - dyť já je, Jirko, určitě balila..., ale ty Zlaté písky, ty si ještě dlužím.

úterý 24. června 2014

Pro Pondělí

Souhlas, Klárko, dráty jsou tu epes rádes non plus ultra ♥
(Tímto děkuju neznámému umělci, z každého nového objevu se raduju jako malá!)