čtvrtek 27. listopadu 2014

Pro lásku

k této fotce. Pro lásku k podzimu.
Šedá. Černá. Žlutá.

Technické parametry: 
Popis: Exploration Station (Stephen West)
Použitá příze: Drops Alpaca
Jehlice: 3,5mm
Spotřeba: šedá tmavší a černá po klubku, světle šedé a žluté klubko a kousek
Časová náročnost: 10nocí


Původně jsem vůbec neměla v plánu se k partičce připojit. Teď jsem šťastná jako veš, protože to bylo fakt zábavné. Napínavé. Radostné. Naučila jsem se nové věci, z mnoha z nich naprosto odpadla (nadšením) Nikdo mi nevymluví, že dutinkový okraj je objevem století. Možná tisíciletí. Celé epochy. Vesmíru! Toho mého pletařského tedy rozhodně. Taky mne dost bavil briošek a krajka na konci, achach, musela jsem se usmívat, při vzpomínce na milovaný pléd Dream Stripes. Láska!

sobota 22. listopadu 2014

Žije!!

Včera dvacet pět let bez taťky. Stále s jeho kaktusem! Nechápu. Jak ten čas letí. (Ještě větší záhadou každopádně zůstává fakt, jak ten kaktus mou ne/péči zvládá. Štěstí, že nepěstoval orchideje.)

Já včera tak usilovně přemýšlela, jestli ten post hodit do éteru nebo ne, až jsem raději usnula:-) IG sekce ví, Benji je sova a tak se v těch deset večer už málokdy od vrnícího kloučka z peřin vyhrabu. Tak jsem to chtěla nechat. Stop patosu! Nou sentiment! No a dneska jsem něco hledala (prozměnu NA skříni, ve které je celý svět) a on tam ležel, v tichu a prachu... A nikdo mi nevymluví, že tam na mne prostě dneska čekal - když jsem jej kdysi hledala, zaručeně jsem se dívala i na inkriminované skříni a rozhodně tam nebyl:-)

 Taťkův pavouk na celé housle. Haleluja! Takže asi fakt budu muset strunky oprášit. Těšim.

...brou noc!
(Made by Stehýnko/školní výplňová)

středa 19. listopadu 2014

Kolektivní duch

No jo, podlehla jsem. Prvně jsem to chtěla nechat plavat, říkala jsem si - dávat prachy za něco s nejistým výsledkem, teď fakt ne, navíc čas a tak a blablabla. Pak mně došel balík od Tvořivé ovce. Vzal to hezky oklikou a skoro týden si poležel v nějakém depu v Liberci. V Liberci?!! Není vůbec na trase Budějovice - Vyhnálkov, ale OK. Byla jsem trpělivá. Čekala. Těšila se. Pak rozbalila a brala to jako znamení, když už jsem teda ta fatalistka, che. Chudák příze ležela někde ve skladu ladem, v zimě a tmě a prachu, musela jsem ji nějak potěšit. Pomazlit. Dýchnout. A Katka zrovna hodila do éteru první obrázek Westova mysteria (kterých se už mmch na IG pod heslem #westknitsKAL2014 momentálně hemží mraky - i ten můj mráček, ano) a bylo jasno, že se na Stephenově vlně svezu taky. Jízda!

A to štěstí teď! Protože ten dutinkový okraj, ten mne dost dostal. Pecka. A taky briošková část, ta byla dost zábavná. A ty křížky teď? Výborné. O počátečních zužujících se sekvencích, to ani nemluvím, snad jen - dost jsem chrochtala blahem.

Jinak klasika, malování a dlabanec, mlask a chrocht a to tak...

...nějak...

...kontinuálně:-) Dobře je.

sobota 15. listopadu 2014

pátek 14. listopadu 2014

Záškodník

Ano, byla to idilická chvíle. Kafe a pískový dezert, práce na zahradě hotová, pletení po ruce. Slunko a teplo a děcka a všichni jenom ve svetru, no listopad se trhl, nedá se. A tak se mi to líbilo. A tak jsem si to vyfotila. A tak Benji vycítil, že tohle je opět jeho chvíle. Poslední dobou se na to specializuje.

 "Tak co, mami, máš to?!"

Hezký víkend přeju! Přejem!
(Tady se narval na plot a řval na půlku Vyhnálkova - "Brýle, mám brýýýle!")