čtvrtek 24. února 2011

Modré intermezzo

Nedávno byl můj muž s naším kamarádem Petrem na zimním treku ve Strážovských vrších. Dovezl hromadu fotek. Např. tuto :o)
 
 
Tak jo, už budu seriózní . Ač nerada.o)

Jsou to fotky pralesa, kde z bílého ticha nenápadně vystupují majestátné stromy... 
Fotky, na kterých rdící se slunce nesměle prohřívá promrzlou večerní krajinu...
Fotky, na kterých Peťa balí naprosto zprasenou karimatku, protože ten sníh, na kterém si ji původně kluci rozbalili, do rána roztál...
Fotky, na kterých zůstal zamrzlý splav, i když okolní voda už zvesela pobublává...
Fotky, které zachycují pěšinky odnikud a nikam...
Fotky, kde jsou vrcholy...hřebeny...i propadliny...
Fotky, na kterých se tyčí kříže nevrátivších se dobrodruhů...
Fotky, kde společnost vrcholové desce dělá liquere moravský nejvěhlasnější...
Fotky, na kterých je člověk ohromně mrňavý i proti zlámaným pahýlům kmenů...
Fotky, kde se zastavil čas a které já miluju. Už jen proto, že se na nich snoubí modrá, staří a ticho...
Fotky, které nutí k zamyšlení, pokoře, tichému úsměvu a hlubokému nádechu...
Fotky z míst, která jednou budu muset nutně vidět live. Bez toho to nepojede:o)  
 

4 komentáře:

  1. Poetika obrazu a slova:) Príjemné:) Dík Gabi

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné fotky, krásná slova. Nebýt té první, myslela bych si, že nejsem na tvém blogu, Jani :o)
    Pohodové odpoledne, zdravím Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Gabi, rádo se stalo.o)

    Heleno, díky. To je na internetu to vtipné, že vlastně vůbec nevíme, jaký ten druhý ve skutečnosti doopravdy je.o) A třeba je všechno úúúplně jinak:o)) Opatruj se, J.

    OdpovědětVymazat
  4. Pastva pro oči i duši. Kombinaci modré s hnědou mám velmi ráda, takto se strukturou věků a slovem, to je úplný balzám na duši. Díky.

    OdpovědětVymazat