pondělí 7. března 2011

Pepé tepe

Nějaký ten pátek už koukám po textilních růžičkách. Líbila se mi jejich jednoduchost, syrovost. Nemám moc ráda cokoliv načančaného, uhlazeného, "dokonalého". Mnohem bližší je mi přímočarost, čitelnost, trocha rozervanosti, špetka tvrdosti, žádné servítky, srdce na dlani (a jazyk na vestě). Křehká nedokonalost.
Plná síly a odhodlání. U čehokoliv.
Lidi nevyjímaje. 

A ještě mnohem dýl, než nějaký ten pátek, jsem měla odložený pás pruhaté látky, který moje maminka před mnoha lety odstřihla z letních šatů, když se rozhodla pro odvážné zkracování.o)


S B vyrábíme moc rády, je to příjemný čas, jistá intimita, když motáme/malujeme/vyšíváme/háčkujeme/dosaď další, vykládáme si a třeba i jen tak mlčíme, ale víme, že jsme spolu a jsme spolu rády. A tak když tedy padly ty lyže, slovo dalo slovo a s B jsme se rozhodly pro zkoušku textilních kvítků. Když už jsme jich měly pár namotaných, přemýšlely jsme, co s nimi. Vyhrály brože. My rády běháme světem prostovlasé, takže jakékoliv vlasové doplňky ne-e, na náhrdelníky a podobné krásy hledíme s obdivem, ale míjejí nás, což je vzhledem k malému záškodníkovi - škubači a demontérovi - i celkem jasné. Brož se dá píchnout prakticky kamkoliv. Na triko, kabát, tašku, holkám na kočár, smutným bludičkám na nešťastnou dušičku, zácloně pro kus šarmu, nebo nečekané návštěvě na památku.o)


Takže kousek jara máme doma. I když je ještě zachumlané pod nejteplejším nákrčníkem 
na světě, tepe v rytmu slunce, lásky a radosti. 
Protože, přátelé, kde je Pepé, tam to tepe!
Už ať je 19/3.

Pěkný nový týden!
A užívejte!

PS: Michael Stipe, zpěvák R.E.M., mne bude fascinovat a dojímat asi vždy. Ten jeho pohled, to je hloubka. Vyzařuje z něj ohromný klid a nadhled, to je nádhera. Zajímal by mne jeho příběh...

5 komentářů:

  1. Jééé.paráda. Broží nebudu mít asi nikdy dost a že už jsem jich stihla vyrobit. Ale přesně jak píšeš, nečekané návštěvy jejich množství zmenšují...Dělá mi hroznou radost podarovávat okolí, i když jsem v poslední době zjistila, že moje marnivost se rozmohla do nečekaných rozměrů-cokoliv co pustím z domu, musím hned vyrobit znova, co když by mi to náhodou chybělo:-) No, moc se ti to povedlo, ještě že máš tak šikovnou pomocnici. Hezkej den.J.

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, krásně jste tvořily, mám sto chutí se hned do kytičky pustit, ale nemůžu, mám toho tolik rozdělaného, že už nevím, kde mi hlava stojí. Hezký den
    Marcela

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrééé:) S plnou vážnosťou však viac než kvietky, oceňujem sprievodné slovo:) Gabi

    OdpovědětVymazat
  4. Teda ženy, moc se vám povedly, krásné!!! Jako, nechci vypadat, že se opičím (i když vlastně já se pořád jenom opičím:)))) a tyhle květinky mám nějakou dobu v hlavě zařazené v kategotii- TY SI JEDNOU UDĚLÁME, my, naopak od vás- žijících v přírodě,kde vlasy vlající ve větru jsou nedílnou součástí bytí:)), potřebujeme ty vlasy trochu zkrotit, teda hlavně já, neb mi pořád někde visí, zachytávají se ,někdo mě stále za ně tahá, škube, takže prostovlasá prostě být nemůžu- i když bych už někdy tááák chtěla:))) Takže máme v plánu čelenky (dokonce už jsem si základ koupila:))), staré rifle už jsou taky připravené, tak ještě čas a chuť a půjdeme do toho. Teda doufám, že se mi povede nějaká decentní, jedna nenápadná květinka a dost:)) U J. uvidíme, té asi jedna stačit nebude:))))
    A ten závěr- R.E.M. ach!!!!! Děkuji opět za krásné chvilky u tebe!!!!Mějte se krásně!!!! Radka

    OdpovědětVymazat
  5. Jani, pomocnice je moc fajn, máš recht! Jinak mně se většinou uleví, když pustím danou věc do světa a tvoříme pak většinou něco jiného, jdeme dál. Ale jsou techniky, které člověk valí furt dokola, to jo.o)

    Marcelo, Gabi, děkuju. Jsem ráda za obé a moc si vážím toho, že jsi ocenila slovo, Gabi!

    Radko, dyť my se taky jenom opičíme:o) Ale lepší než sedět poprázdnu, ni? Z riflí to bude efektní, třepivost tomu dodá velký šmrnc. Pak hoďte fotky do světa, ju? Těším!

    OdpovědětVymazat