pondělí 25. dubna 2011

Veselé a pěkně vykutálené

A byly. I veselé, i pěkně vykutálené, taky trochu rozjímavé, v důsledku čehož  i dojímavé, možná i kapku sentimentální... Dyž ono to jede někdy samo:o)

 Vyrobily jsme s B květináčkové dekorace inspirované těmi Katčinými... Znovu jsem si uvědomila, že 200st. je celkem rachot, zvlášť když s vidinou kvapné úlevy lepidlo z prstu rychle šudlím a podaří se to i s kouskem kůže. Moc šikovný primátek tato Janička, jen co je pravda...

 

Květináčky jsme nakonec donesli těm, kteří už jsou na druhém břehu a tiše porozprávěli, jak to tady plyne. Že nám chybí pořád a strašně moc, ale taky o tom, že nám život na prdel nedá a budeme jím dál kráčet s hlavou v oblacích a úsměvem na rtu. Navzdory všemu a všem. Už jen kvůli nim...

Též jsme dali průchod kreativnímu obžerství a krapet kuchtili, jak už takto ve Střední Evropě bývá při rozličných svátcích zvykem...


 ...a pekli a zdobili... Puntik forever!

No a nejvíc ze všeho jsme se hodně smáli a užívali jeden druhého. Alébrž o tom to je a na ničem jiném ve skutečnosti zas až tolik nezáleží:o)

Pěkně si užijte nový týden!

15 komentářů:

  1. Jani to se tak krásně čte...

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, krásně jste tvořili, zdobili, pekli a smáli se. Moc se mi líbí, že vedeš děti k tomu, že máme vzpomínat na ty, co nám tak chybí. Ačkoliv to bolí, je i tohle součást života.
    Mějte samé sluníčkové dny, pa Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Ó, děkuju, Katko...

    Gabi:o) J.

    Helo, je pro mne strašně moc důležité, aby mé děti věděly, že i já měla své rodiče a aby s nimi měli alespoň takovýto "vztah". Jak říkáš, je to součást života... Opatruj se, J.

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, i já jsem včera poprvé zakusila, že velká tavná pistole není totéž co moje malá milá pistolka ... a tudíž mi teď na prsteníčku zcela chybí asi tak 1cm2 kůže...

    ...fotky opět úžasné, ale radši to zavřu, ta hřbitovní mi vhání slzy do očí...

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné čtení; vypadá to, že jste měli svátky velikonoční moc vykutalené :). Stýska mi po Střední evropy, když vidím tu tak veselé puntikaté vajíčko z perníku. Mňam. Moje organizační síly tak daleko nesáhly - obdivují! :) Ellen

    OdpovědětVymazat
  6. krásne slová, krásne fotky, krásne, zážitky :)

    OdpovědětVymazat
  7. Jani, krasne vypraveni, krasne fotky a krasne rozjimani... Preji krasny den s hlavou v oblacich!!!

    OdpovědětVymazat
  8. Nádherně milé čtení+ krásné foto.
    Přeji co nejpříjemnější jarní dny :o))
    Alena

    OdpovědětVymazat
  9. Jani,
    moc hezky jsi to napsala a nafotila....
    Jani, přeji samé krásné dny plné smíchu a pohody!!
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  10. Jani, máš pravdu: vo tom to je, užít si jeden druhého, vám se to moc povedlo i s pěkným tvořeníčkem, krásné dny
    Marcela

    OdpovědětVymazat
  11. Jani, ta poslední fotka je úžasná. A vypadá to, že jste měli fajn Velikonoce...tak krásný zbytek dne a hurá do nového týdne:-) J,

    OdpovědětVymazat
  12. Michleno, tak to jsme na tom stejně. Akurat já jsem skalpovala svůj prsteníček z vnitřní strany. To vajíčko se mi nějak divně otočilo a už to bylo. Fofr. Fů na dálku a za fotku omluva, nechtěla jsem dojímat...

    Ellen, kušuj, viděla jsem Tvůj úžasný velikonoční dort. Krása! Tam zase nesahají mé schopnosti.o)

    Ostatním díky za milá slova, Velikonoce se vážně nesly v moc fajn duchu a užíváme dál, na datum nehledě.o) A Jani, poslední fotka už je ve výrobě, taky mne dostala. Snad jim to vydrží a budou si v životě oporou. Díky všem, J.

    OdpovědětVymazat
  13. Hele Jani, tak jdu zase opožděně:( Moc hezké (teda kromě toho prstíku) a snad i trošku smutné (alesponˇ mi to tak připadá, páč pro mě záležitost zatím totál nepředstavitelná),jináč puntíky milované!!!!:)A láska sourozenecká-ááách:)

    OdpovědětVymazat
  14. Né! Dojímat je zcela v pořádku! ...a můj velký životní úkol - smířit se se smrtí! Takže naopak - za fotku děkuji!

    OdpovědětVymazat