sobota 13. srpna 2011

Linhartovy

Když už jsme byli na severu, padla volba na nedělní výlet na linhartovský zámek. 
Z Hošťálkov je to přes kopec, šlapotem je tam člověk za chvíli. Jako malí jsme
s babičkou jezdili do linhartovského kostelíku na nedělní mši. Tenkrát jsme to ale brali kolmo, na Krásné Loučky. Pěšky se chodí úplně jinudy - z čehož plyne, že k cíli mohou vésti cesty rozličné, že ano. A jelikož babička byla moudrá žena, kolmo se jezdilo zásadně po silnici, na které nás nečekalo nejprve stoupání, posléze sešup,
ale jelo se hezky v klídku po relativní rovince. Jak se ti šlape?

 
 Účastníci zájezdu: krásně početná rodina mé sestřenice. Krom aktérů tohoto family portrait ještě bratrova snoubenka, Kuřata und já.

 Neuvěřitelný strom v místní zámecké zahradě. Jeho kůra svými hlubokými štěrbinami poskytuje bezpečné útočiště místním šnekům. Příroda to má promakané, říkám furt.
Když jsem zaklonila hlavu, mhouřila jsem oči v tichém úsměvu. Vzpomněla jsem si
na jiný mohutný strom, na jeho vlnící se větve. Na jistotu, že domov je už blízko. Míjeli jsme jej vždy, když jsme se večer vracívali, z kroužků, od kamarádů, nebo jen tak... "Dobrou noc, Obře, hlídej nás dobře...", šeptali jsme do tmy a věděli, že všechno bude v pořádku. Myslím, že tu vrbu už pokáceli. Nevím, dlouho jsem tam nebyla. Ale na zahradě máme jabloň, celkem vzrostlou. Je čas naučit děti říkadlo o Obrech.

Věž linhartovského kostela a část zámku.
Zámek byl velmi vydatnou záležitostí. V době naší návštěvy jsme měli možnost zhlédnout jedenáct samostatných expozic. Neuvěřitelné. Proplouvali jsme místnostmi a nemohli se dočkat, co na nás vykoukne za dalšími dveřmi. Na úvod něco z historie zámku. Keramika Jana Kutálka (tady jsem si zbořila foťák a zrušila sluneční clonu, auau). Dobový porcelán. Naprosto dokonalé fotografie umělců při mysliveckém svazu. Dětská galerie. Výstava serepetiček z Kinder vajíček. Vánoční baňky. Historie křesťanství v okolí. Šicí stroje a žehličky. Výstava maleb z druhé strany potoka - Polských výtvarníků. Safari expozice.Člověk musel být pořád ve střehu, aby pochytal aspoň zlomek. A taky aby J nevybrakoval regálek s autkama v sekci Kinder-hračiček:o/

   

 








Posilnit a dom! Sedmihradské zelí čeká:o)

Příjemný večer a dobrou noc přeju!

4 komentáře:

  1. Krnov zdraví Hošťálkovy...:-)

    Do Linhartov jezdíme na kole i do Krásných Louček...parádní výlet...

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji, že jste nás vzala s sebou, bylo příjemné být s Vámi. HanaL.

    OdpovědětVymazat
  3. :o) tak to je gól, Madlo! My taky s babičkou jezdily do Krnova povětšinou na kole, přes Chomýž, ať se nemotáme po hlavním tahu:o) Taky zdravím, moc, tentokráte už z Valach...

    HanaL, jsem ráda, že se vám líbilo, upřímně.o) Opatrujte se, J.

    OdpovědětVymazat
  4. Jano, jako vždy hodně inspirující čtění, krásné fotky a ihned mám chuť opět vyrazit směr České republiky přesnějí do Linhartov (jen to nádraží stojí za to). :) Ale vážně: český/moravský zvyk, jezdit často a v klidu na výlety je něco, co na ČR moc ocením. A už věky si říkám, že výstava hraček z Kinder vajíček by mohla být zajimavá věc -- zajímavých exponátů máme doma také dost... Pěkný zbytek léta! To už z Kanady přejí Ellen

    OdpovědětVymazat