čtvrtek 15. září 2011

Hrátky bez cenzury:o)

     Vypadá to, že si J na nový režim pomalu zvyká. Pořád bojoval s faktem, že mu ségra odplouvá kamsi za poznáním, uklidnil jej vždycky až pobyt venku a teď časem i jistota, že se mu na oběd z toho světa vrátí. Tento týden už se J zklidnil, pochopil, že pobyt doma bez staršího sourozence přináší i značná pozitiva, jako třeba přehrabávání hraček bez věčných výkřiků - to né...! - opatrně! - na tohle nešahej,to mám od Nikolky! ap. :o)

Největším objevem včerejšího rána se staly B myšáky. Koumal celý den, jak to mohou být její zuby?! Hned před školou musela B otevřít pusu, aby J všechno důkladně prozkoumal:o) Stejně mu to nakonec zůstalo pravděpodobně záhadou... Tolik zubů... A proč je má v lahvičce?

Mým objevem byla prozměnu tato potvůrka. Pamatuju si, jak ji mamka mívala na pracovním stole, ještě v Kopřivnici, asi nějaký talismánek pro zlepšení nálady:o) Pak při stěhování zapadla mezi ostatní serepetičky, které se při dalších stěhováních snad ani nevybalovaly. Až včil, juch!



 "Všude dobře, tak co doma" se pomalu snažíme alespoň částečně zaměnit za pokojový typ zábav. Trénujeme, trénujeme... Půjde to.

Ať je váš svět stále plný barev! Valíme pro školačku...

6 komentářů:

  1. Jani, máme to taky tak. Tento týden, už se zdá, že si malá zvyká, že bráška chodí domů až se vyspí. On potvůrka nejradši odchází ze školky poslední :-) To těšení a vítání potom, to je nejkrásnější. Včera, už počasí zavánělo podzimem...o joj jenom nějaké ty aktivity, zima bude dlouhá. Vaše zábavky jsou náramně fotogenické..zdravím za kopec M.

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, tak jsem si u tebe hezky zavzpomínala...Adam nechtěl ségru do školy pustit, na nákupu muselo být lízatko i pro ní, chodili jsme jí naproti ke škole,...a mohl sahat na její hračky :o)
    Moc vás všechny zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Jé, můj koš! V sobotu jsme u našich prolezly půdu (ženský) a výsledek je, že dostanu (svůj) košokufr + další dva, madl (veliký dřevěný), starobylou prosklenou skříň a jeden stolek o kterém jsem vůbec (!) nevěděla, že ho máme! Já se tak těším!!!

    OdpovědětVymazat
  4. ahoj Jani, díky za nového čtenáře, prosím Tě, koukám, že sleduješ Šťastnej blog, znám a ráda čtu, ale pro odebírání se musím zaregistrovat u Wordpressu?? či co?? když kliknu na "odebírat blog" u Báry, tak mi vyjede ten protivnej programovací jazyk, grrr, tak co s tím? díky za radu a díky za komentáře, potěší:)

    OdpovědětVymazat
  5. Super fotky. Malej je úžasnej.

    OdpovědětVymazat
  6. Maríí, je to boj. I děti si musí zvykat, že "život není to, co chceme, ale to, co máme", jak praví starý klišécitát:o) Tož je podporujme, ať ví, že v tom nelítají samy a že občas taky solidně bojujem:o))) Ale zvládáme, johohooo! Jdu schraňovat ta stará trika na koberec, můj čas přijde, zazvoním Ti u dveří a budu tiše příst a příst a příst.o)

    Heli! Lízátko! Se picnu, taky kupujeme. Roksové za dvě pade:o) Jaj, ty koloběhy, furt dokola, to je hezké ♥

    Michleno... jakože jako já Ti to přeju, fakt... ale příště mi tady takové věci snad raději ani nepiš, jo? Suchdol je malý... má kamarádka má odtud muže, on by nám poradil, kde Tě najít... by byly hody! A pak bych já Tobě psala tyto provokace o starých koších a mandlech a prosklených skříňkách, ať víš, jaké to je:o))) Hrůza dneska, Ty toto, Maríí ten boží tkalcovský stav, eh...

    Amélko, malej je úžasnej, ale Ty jsi neuvěřitelná. Opatruj se, Láska - Víra - Naděje...

    OdpovědětVymazat