středa 7. září 2011

Sběrači

 Řadíme se mezi Sběrače, já a děti. Chodíme po venku a občas sebereme, co nám cvrnkne do oka. Běžně se býváme schopni nadchnout pro kus klacku, který nechává zbytek gangu absolutně v klidu. Nechápu:o) Já v tom děti ráda podpořím, myslím, že je to naprosto přirozené. Pozůstatek z dob, kdy hračky nevyjížděly z plastové velkovýroby, konzum nebyl pojmem a fantazie byla hlavním kumpánem při dětských hrách. A nejen tam. Věřím, že člověk to má v sobě stále, jen občas zapomínáme...

  Ke konci prázdnin jsme si z Ostravy kromě jiného dovlekli i nějakého bacila, ani nevím. Třeštící hlava, rýma jako trám, zvýšené teploty. Kruh marodů tento týden uzavřel můj muž. Polehával přes víkend, aby byl do práce fit. A tak pozornou dceru on má, že ušila Dotee speciálně pro jeho brzké uzdravení. Dotee, co odežene všechny choroby a přičaruje úsměv na líc. Zabrala. Ó, ti otcové se mají:o)

Poklad z Bečvy, jak u Radulovic.o) Skoro takový jako úplně Vltavín, že?!

Pomalu si zvykám na školní režim. Nezvykle klidná dopoledne. A ačkoliv brázdíme okolní luka a pořád se něco děje, je to bez toho staršího potomka takové...komorní. Já mám ráda smečku hezky pohromadě a tak se pořád učím užívat si je i zvlášť. Sama jsem zvědavá, jestli se to někdy naučím. Rozhodně to v tomto věku dětí nevnímám jako něco přirozeného, mít jednoho potomka u sebe a druhého v jeho volném čase (mimo rámec školy a jeho dobrovolných volnočasových aktivit) odkládat někam k někomu. Jsem zvědavá, jak to budu vnímat s odstupem - jsou postoje, které se časem mění, možná i tento bude patřit mezi ně, i když spíše tuším, že ne. Každopádně si uvědomuju, že Život mne může šoupnout kamkoliv a že třeba ne vždy si budu moct dopřát ten luxus rozhodnout, jak naložím se svým časem. Proto si momentální stav vrchovatě užívám a doufám, že si to blaho uchovám v paměti navždy. Dobře je.

Ať Vám večer příjemně plyne!

7 komentářů:

  1. Jani, abych to vzala popřádku - sbírali jsme a sbíráme stále :o)
    Manžel má doma poklad, poklady!
    Musím se usmívat, co až ti dítě uletí na 4 měsíce třeba do UK...na tom letišti jsem si tenkrát fakt šáhla až na dno...a manžel, ani nemluvím. A teď už ty její cesty beru statečně (snažím se)
    Trénuj, děti vylétají z hnízda...
    Pohodový večer všem u vás, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Janča, na tú prvú foto som sa už bolo pozrieť asi 4x a ešte asi zas prídem...:) Dooosť dobrááá.

    Čo si písla o tom opúštaní dietok svojich, tak zajtra náš Kubík s menším "spoždením" hodlá spraviť svoj prvý, zásadný krok od domu smerom ku škôlke a ja už sa teraz obzerám okolo seba, kto mi bude robiť spoločnosť, keď Rebi odfrngne do školy a Jakubko do škôlky.
    Zrejme budem musieť zvukový deficit nahrádzať aj nejakou dobrou muzičkou, nech mi z toho náhleho ticha celkom nešibne:)
    Gabi

    OdpovědětVymazat
  3. Hezký večer přeju,
    máte milý blog, a dnešní sběračství mě ponouklo ke komentáři. My máme doma i malinké lebečky myší a ptačí, krásně barevné broučí krovky a tak :) S věkem se to neztrácí.

    Jojo, děti se uvolňují, mně se teď dvě dcery vrátily po dvou měsících z Israele .... ale jak rostou, ono je to v pořádku. Strašně jsem si užívala dům plný dětí ( pět kusů )a teď si s radostí užívám tu další etapu.

    OdpovědětVymazat
  4. Heli, nemůžu říkat s absolutní jistotou do budoucna, ale já zájmy B respektuju a myslím, že tak bude i dál:o) Šlo mně apriori o situace, které nejsou nutné a po kterých ani B nijak netouží - v MŠ spaní po O a odpolední pobyt tam, teď ve škole družina, a tak. To ona fakt nemusí. Jinak samo ji nijak nepřipínám k sobě, to bych nechtěla. Jen v rámci jejích přání a rodinných zájmů vycházím vstříc, mám-li momentálně tu možnost (MD).
    Jinak já byla na intru od 14, pak hned koleje a domů už jsem se vlastně natrvalo nevrátila, takže samostatný život odrůstajícího dítěte se budu snažit brát s dostatečným nadhledem:o) Uvidíme. Každopádně už to bude úplně jiná situace, teď jsou děti malé a hodně věcí je jinak. Třeba až odrostou, navážu na své předchozí, nebo třeba úplně někde jinde, ale někde určitě jo, ať neprudím mládež vlastní nenaplněností.o)

    OdpovědětVymazat
  5. Gabi, ať to zmáknete, všichni do jednoho:o)
    PS: Tak mne napadá... když teda budeš mít volné dopo... nafotit něco na zahradě, nebo doma, beztoho už ladíš do podzimu, nějaké inspi náhledy by se šikly:o)

    Lenko, Vaše poslední věta je přesně to, co jsem měla na mysli:o) Užívat si dům plný dětí a pak si s radostí užívat další etapu. Krása. Pět dětí, jste šťastná žena. To se pak sbírá jedna radost, krovky, lebečky, zážitky, okamžiky, odvaha, nálady, síla... a jak se pak z toho hezky čerpá, že? Hmm...

    OdpovědětVymazat
  6. Jano, vidím, že tyrkisová barva stále letí -- jak krásně vzníká vedle hnědého odstínu listí. :) Jinak se teď také zvykám na víc komorní život - má to svoje plusy (třeba že bych víc stíhla domácnost, přípravy na sobotní účení němčiny), ale chápu, jak to tak myslíš. Že dítě je rádo doma u svých lidí. Tak sbírejte dál a užijte si to nové roční období! Předpokládám, že brzy uvidím nějaký průhy? Nejlepší vzor na chaldné počasí! :) Zdraví ELlen

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoja Jani, asi mám momentálně stejné myšlenkové období...k tomu není co dodat, mám to stejně s Kuřatama...budu nad tím přes den přemýšlet, momentálně mi "Ťulina" leží na ruce, tak nemůžu psát :-) Zdravím za kopec M.

    OdpovědětVymazat