středa 14. prosince 2011

O andělích, muffinech a sobech

 Před týdnem se k nám přistěhoval, endžl. Je tak trochu typickým produktem předvánočního tvoření v drtivé většině organizovaných rukodělných volnočasových aktivit, ale na druhou stranu - kdy jindy, než teď...
(V té flašce koření zelenec, burgundské šedé už tam dávno není, bohužel.)

 Na stole mu dělá společnost hvězdník, letos prvně. Tradice bramboříku letos na Barborku nějak neklapla, ale náhradní plán nevypadá zatím vůbec zle. Ještě splašit Krále Hyacinta II., nějaký ten chrasť a Vánoce se můžou zelenit, juch!

Jo a jen tak na okraj - ten obal na květináč je stár dobrých dvacet let určitě. Rozkřápaný, slepovaný, s vodním kamenem vyznačenou hladinou v mnoha úrovních... Kytek v něm už bylo nepočítaně. Dlouhou dobu ležel v tmavém sklepě, protože, ruku na srdce, slaďoučký srdíčkový obal na květináč s obloučkovou bordurkou nebyl hodně let v oblasti mnou respektovatelných záležitostí:o) Jak se ale stává, to radikální v nás se s časem ředí. I když jádro Centrály zůstává věrné tomu svému, hrany se obrousí, rozvlní, roztančí a tak se může docela dobře stát i to, že tu růžovoučkou a ta srdíčka usadíte jako cenný klenot na kuchyňský stůl a dokonce (a to se podržte) se může stát, že při pohledu na něj vám sem tam zjihne zrak, jen tak, letmo, nenápadně, pojďme úsměv a rychle dál...




Třeba k jídlu. Typické. Nicméně vločky u nás furt nic, včera dokonce neuvěřitelných osm nad nulou, říkala jedna paní, když jsme s J čekali před školou na Zlobivé stehýnko. To je fakt maso. Tak si robime zasněžené muffiny, servírujem na sobech a pokud ani toto nezabere, tak už snad fakt jen nějaké rituální tance kolem ohniště. Není problém.

6 komentářů:

  1. Ahoja, tak s "řůžovou" a srdéčkama jsem na tom stejně, jen děti mě nějak formují podle svého :-) Mufíny vypadí lákavě, u nás je po Mikuláši taková záplava sladkostí, že se ke kafíčku nepeče :-)
    ...až budete tančit kolem toho ohniště, tak dej vědět, jdu do toho s Tebou, snad to zabere :-) Malý prosí každý večer andělíčka, ať pošle sníh...mmch poslední opravdu velké haldy sněhu byly, tu zimu co se narodil :-) Napadlo 19.11. (to měl křtiny) a slezlo od v březnu...zdravíM. zákopčandy

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, vtipné, s tím květináčem!:)) A představ si, že u mě to jde úplně naopak. Od všech těch slaďoučkých, srdíčkových, květinkových, krajkových a šlehačkových :)k těm jednoduchým, čistým, jasným. Su zvědavá, jestli skončím u ňáké betonové krychle a nebo se to včas zastaví a zůstane stát na rozumném místě. Tož tak o mě. Měj se moc fajn! M.

    OdpovědětVymazat
  3. Jani krásní muffíni!:) sníh nebude, u nás taky jaro, je to hrůza, člověk má pořád pocit, že do Vánoc daleko a on je to klam, k těm občasným překvapivým změnám vkusu.. mám to taky tak, asi tím, že máme doma dvě holky objevila jsem u mně tolik zatracovanou růžovou, srdcí se nebojím, co byl dřív kýč, je dnes symbol lásky a tak máme doma srdcí malovaných, dřevěných, no daleko větší problém mám s látkama, to je samá kytička, pěknou látku bez kudrlinek aby člověk pohledal, moc tě zdravím do kopců, těším se na první zaváté fotky od vás, pa:)

    OdpovědětVymazat
  4. ...jestli dojde na rituální tance kolem ohně, nezapomeň i fotit :o)
    Jani, přeju krásné dny všem u vás! Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Jó, to mám moc ráda, to ředění radikálního:) A už jste asi tančili, že? Páč hlásí,že snad už by mohlo zasněžit:) Krásné to máte- hvězdníku to moc sluší, o mufínkách nemluvě, no a andílek, to je prostě ANDĚL. R.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Jano, hmmm muffini jsou lakavy. Asi koupim mrazene boruvky a priste zkusim. Ze bych je upekla misto vanocky ....? Asi by to neproslo.
    Nevim, nevim, ale asi ten potvodivny tanec dosel az k nam, nebot dneska po vcerejsim uraganu zacalo snezit. zadna slava, ale aspon ma clovek pocit, ze na zemi je jeste neco dle pravidel a tradici ....jako ze na Vanoce snezi a stromy kvetou v breznu ...
    Misa z kopcu

    OdpovědětVymazat