čtvrtek 15. prosince 2011

Pletení na čtyřech

 je droga. Těžce návyková. Občasné cinknutí nutí k úsměvu. Podobně jako mexická bola tančící kolem pupíku, zvonkohra na jabloni vplouvající do snů v horkých letních, závěs z mušlí, co kdysi povlával na piniích a vzduch byl slaně vlahý... Zklidňují mysl, dovolí upnout myšlenky na jednu věc, hlavně aby hlava nechroustala to nežádoucí. Ale přijde den, a věřím, že už brzy, kdy dokážu "prostě být" (článek evokující neuvěřitelný klid ♥). Těšim!

Nedávno u mne opět proběhla drobná jehlicová fascinace při shlédnutí čepuru s poetickým názvem Lotus. Inspirace je krásná, takový lotosový květ (lotus flower) a jeho překrývající se okvětní plátky honosných kalichů, to je vážně výzva! Já, starý hovad, byla mnohem přízemnější a spojka se světem květeny naskočila až na druhý nákop. Primárně totiž, Lotus je křupanec a to takový, že i romantika musí stranou...

Jakkoli vypadá složitě, fakt není. Ani jedno křížení, jak je tomu u copánků, jen efektní kombinace úklon a výhybek. Kdyby jste ji chtěli zkusit, tady je rozkres vzorku.
Pro neangličtináře: K = knit = pletete hladce, K2tog = Knit Two Together = splést dvě oka hladce, Ssk = Slip Slip Knit = sejmout oko, sejmout druhé a sejmutá oka splést, YO = Yarn Over = nahodit oko.
Vše ostatní vyčtete z uvedeného rozkresu, je zřetelný a fakt funguje (k velké radosti nás, kterým i sebelepší rozkresy sem tam utečou do neznáma a dokončovat musíme na vlastní triko - to jsou pak teprv modely, ajajaj...).

Na návleky jsem použila jen jednu řadu motivu. Je stejný jako u čepice, jen v ní se točí pořád dokola kolem dokola:o)

A úplně super bude, až si třeba někdy pořídím šedý/černý vlněný kabát, ke kterému bych všechny ty čepice vynosila. Ono když lítáte celou zimu v červenočernošedé envině, ažůůůrové vyplétané čepky k ní působí přece jenom trochu nepatřičně:o) Malučko. Ještěže mám tak obětavé kamarádky, které čepice s láskou a trpělivostí stále a dokola adoptovávají (teď absolutně netuším, není-li to patvar, ale rozumíte...). Večerem v příjemném rytmu (počasí navzdory)...

16 komentářů:

  1. Jani, Ty jsi tak šikovná! Já hledím! Zrovna dnes jsem taky rozpletla čepici na čtyřech, pro muže k Vánocům :). Papa

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, já ji klidně adoptuju :-)))) Barva výborná, osmičkové a jiné vzorky ažůrové můžu...jen s pokrývkama hlavy pořád nějak bojuju. Vždycky, když odcházíme u domu malá říká ..."a maminka nemá čepicu" a maminka pořád říká..."maminka si udělá, uděláme si stejnou". Maminka to plánuje na leden, až udeží třeskuté mrazy:-)
    Tvoje je luxusní...kdyby jsme se nepotkaly, přeju zákopčandům hezký víkend M.

    OdpovědětVymazat
  3. Jani,
    krásně jste popsala svoji drogu :-)
    Nádherná barvička , nevím proč, ale mám pro ní slabost ;-)a krásný baretek :-)
    Pro mě je tahle droga ještě neobjevena , teda plést jsem snad ještě nezapomněla , ale už jsem to dlouho nedělala a nejlépe to zvládám jen na prstech , 4 jehlice to bych se do toho zamotala ;-D
    Kdyby jste náhodou neměla pro koho plést , tak já se hlásím ;-)
    Já sice čepice nenosím, ráda bych, ale fakt to nejde . Vypadám v nich strašně ;-)
    Ale pro 8 letou dcerku , ta by je užila .

    OdpovědětVymazat
  4. Jani, ty mě štveš....pleteš nádherně...už bych měla asi taky začít....dávím si to do příští zimy za úkol:-)
    Čepice je nádherná a o návlecích ani nemluvím....tyn miluju ještě víc:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jani, zase tak krásně napsané.....a upletené....jako na čtyřech, to nedám....škoda:), né stejně,jsem na tom s kabátem podobně jako ty, naštěstí(sláva sekáčům) jsem narazila na takové šedivé manžestrové sáčko(či cosi takového), tak můžu k tomu vynosit ty úžasné "kohouťákovské chumlaninky", jen teda není rozhodně zimní,však už muž nadhazoval, že "maminka potřebuje novou pořádnou zimní bundu, podívejte se, v čem chudinka chodí"- a já jsem přitom tak ráda, že zrovna v tom můžu chodit:)))))

    A kamarádky jsou fakt hodné, že adoptují:))))

    Hele, ale to mě nedělej,takové rozpaky tam z toho srdíčka.....díky. Zdravíme Kohouťák!!!!!! Hoja!!! Radka

    OdpovědětVymazat
  6. ó, no to je nádhera! my co pleteme pár týdnů (plus jeden) si na takovéto složitosti ještě netroufáme:) ale ukládám odkaz a časem... třeba sestrám na příští Vánoce:)
    móc pěkná čapka!

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to je parádní, máš Jani můj velký obdiv, rozšifrovat anglický návod na Ravelry a ještě ho takhle zrealizovat - to je vyšší dívčí:-) no a vůbec...parádní..věřím, že adoptivních rodiček pro tyhle čepce máš spoustu;-)

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Jani, to zase cubrnim, teda! Ja jsem druhy tyden doma se zapalem plic a tak hackuju a pletu taky, ale uz mam skoro vsechna klubka "spletena" a to prevazne jenom spim, pac jsem kantare. Vubec nechapu, jak jsi tu cepici udelala a jeste nevic podle navodu. Ja podle navodu nejak nemuzu, nejde mi to. Upletu lecos, ucila me babicka, ale navody jsou moje pekelne strasidlo, uplne stejne jako ty ke spotrebicum treba ... a s cinkanim pas uplnou pravdu! Ja si ted koupila tady troje bambusovy jehlice - je to velmi prijemne do ruky, ale to cinkani mi fakt chybi, ted uz to vim! Pres novy rok si dovezu i kovaky :)

    OdpovědětVymazat
  9. To je nádhera, škoda, že jsem se nenaučila plést..
    Krásný den
    Věrka

    OdpovědětVymazat
  10. Tak kvůli tomuhle článku snad opráším vlnu a jehlice a pořádně se to naučím! Terka

    OdpovědětVymazat
  11. ...jsem tu zase a určitě ještě příjdu. Mám chuť se vrátit k pletení, děti snad nebudou nástroje považovat za zbraně :-) Po vánocích jdu do toho...Jsem ve fázi, kdy jsem si prolistovala loňskou Verenu :-) ...už jsem si jednou předplatila i časopis o pletení až z amériky, ale i tak mi to dobržování návodů moc nejde, vždycky mi to vyleze větší než má a pak se s bolestí párá...:-)

    OdpovědětVymazat
  12. ...jehliců mám dost děda dělával ekonomického náměstka v jehlárně :-) Jehlice byly moje oblíbená hračka, určitě před papenkama :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Nádhera!!! Háčkovaná čepice mi přijde jednoduchá, na tuhle pletenou bych si netroufla, to by bylo párání ;) Ale je fakt super, i ta barva.
    Hezký víkend, Ilona

    OdpovědětVymazat
  14. krásné :)
    droga..jen to umět :)) (chtěla bych...)

    OdpovědětVymazat
  15. Pamatuju si to cinkání od babičky, mám to prostě s ní spojený - babička - klubíčka - cinkání jehlic. Když umřela, byla jsem ještě malá holka, všechny ty barevný jehlice jsem si dala v pokojíčku do vázy a měla je tam roky jako kytici, bohužel už jen tichou, necinkající...

    OdpovědětVymazat
  16. JÉÉÉÉÉÉÉÉÉ! To je ale pěkný vzorek! Já furt s háčkem, tož to necinká....
    KABÁT KABÁT KABÁT!!!!! HURÁ DO NĚJ!

    OdpovědětVymazat