úterý 27. prosince 2011

Poklady

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál...

...rázujeme krokem jistým (bo kdo se bojí, ani do lesa fakt ne-e)...

 (a kolo jaksi dokolovalo - komusi tady na Vyhnálkově, jéje)

  ...odchytáváme poklady z nejmenších (viz foto dole vlevo, ta černá pidikrabičečka v B levé pacce), abychom se o tu radost podělili s poklady z největších (dole už všude). Juch!





Na veselů notečku mezičasem k Silvestru...

5 komentářů:

  1. Hezký příspěvek. Sláva kačerům. :-) Tina

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, ty tvoje poklady mají ale oči...nádhera!
    Hezké dny všem! Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Jani, máš moc hezký blog, trávím zde svoje "odpočinkové chvilky". Krásné fotky a toho háčkování... To je něco na mě, ještě to tak umět! :)))

    Pěkný zbytek večera,
    Mia=)
    www.nakafickuumii.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Jejda Jani, takove poklady krasne mas, ale ja mam taky a jak si jich cenim. A jenom mezi nami devcati, vy jste si hrali na hrbitove? Ja bych rada. Misa z kopcu

    OdpovědětVymazat
  5. Míšo, na hřbitově ne, máme před kostelem takové malé prostranství a na tom malém prostranství malý křížek a ten malý křížek se stal útočištěm těch dvou (mimochodem celkem velkých) rarachů:o)

    Heli, díky, oči to oni mají fakt krásný. Po otci. Já modroočko se po takových očích můžu utlouct, ale choť pronášel cosi o třetím dítěti, které by KONEČNĚ mělo modré oči po mamince. A maminka říká - klíďo i hnědooké:o)

    Tino, sláva sláva a keškám zdar:o) Dobrý lov!

    OdpovědětVymazat