úterý 31. května 2011

Šalvějové poutání

 Šalvěj si letos dala celkem naspěch. Vytáhla se, rozkvetla... je momentálně spirálovou bylinkou numero uno. Tedy byla. Kvete teď toho na zahradě víc, ale šalvěj má pro mne velké kouzlo. Její květy - jako jedny z mála - stříhám s radostí, že zbytku rostliny prospěju. Zakošatí, zesílí. Mně totiž jinak řezané květy obecně moc radosti neudělají:o( Už je to celkem profláknuté a co máme zahradu, dostávám většinou přírůstky do trávy. Takže sadím, kypřím, zalévám, nestříhám a kochám se. Dobře je.

Mám doma kupu starého oblečení, které je mi fakt líto vyhodit - k upřímnému zoufalství mého muže:o) Včera bylo vylosováno starorůžové triko s dlouhým rukávem H&M, tyrkysové triko s krátkým rukávem F&F, pruhované pestré šaty BenHas, šedé kalhoty Kami. Taky nůžky ostré, nit režná a špendlík spínací. Více info asi nevyždímám:o)

A pletlo se. B vydržela překvapivě dlouho. Je pravda, že to jde hezky od ruky a to je pro kuřata vždycky fajn - vidět výsledek:o)

Mí favorité - na hromádce vpravo ♥

...velcí, velcí favorité. Asi i pro svůj homeless design, třepí se a nevypadají vůbec nově. A to já ráda.

neděle 29. května 2011

Slunek plný dům

Dneska slunko vyšlo! Juch!
A ještě k nám dojela dvě slunka bonusová, juch-juch:o)
Takovou jsem měla radost, že jsem posunula svou cukrářskou hranici za mezník domácích věnečků. Ty totiž brácha dycky strašně rád, dokonce tak moc, že mu mamka nikdy nepekla na narozeniny dort, ale kupu věnečků. Stavěla je pak do pyramidy, aby byl ten dort alespoň symbolický:o)

 B dodělávala práníčka, bramborová tiskátka šmrncnutá špilkami máčenými ve vodovkách. Fotek málo. J chápe špilky jako předmět k čištění uší. On ví. Já už taky - barva jde
z vnitřku ucha neuvěřitelně blbě...

 Brůdrovy prudce elegantní (nejen) jachtařské brejle. Výborný úlet:o)



  Galantní muži... Šup do kopřiv pro mičudu, děvenko! Nutno podotknout, že na B výslovné přání. Taková ona je chrabrá skautka:o)

Sladký týden přeju!

sobota 28. května 2011

Chtít chytit vítr...

 Kvalitní bezčasí dneska. Šedo od rána, ticho, chladno, kap a ťuk. Celý den mi naskakoval obrázek z dětství, jak jsme v takovémto počasí doma mastili společenské hry. Nízký dřevěný stolek, krémové koberce, světlé záclony s propletenými větvemi v kontrastu. Stropní světla, se kterými si taťka vážně vyhrál. Pauliny, gramofon, letiště, které má teď na bytě brácha. Velká lodžie a skleník s kaktusy. Mamka, taťka, brácha, já. Červený froté župan s rukávy tak širokými, že se stoprocentní jistotou vždycky zrušil veškerý řád jakékoliv stolní hry. Zvláštní. Je to tak dávno, ale každý detail tepe dneškem. Cítím i tu vůni, ačkoliv jsem v tom bytě nebyla 15 let určitě. 
*
 Nedávno měla Dasac na svém blogu příspěvek o snících bloggerkách. V záchvatu nostalgie jsem dneska projížděla fotky a narazila na jednu mou milenou. Z podhůří Jeseníků. Z domku po babičce. Z těžkých duchen a nadýchaných polštářů. Z noci, kdy sny voněly létem. Na fotce není snící bloggerka, ale sen jedné bloggerky určitě.
Moc bych si přála, aby mé děti spaly vždy tak klidně, jako tenkrát v podhůří Jeseníků, v domku po jejich prababičce, v těžkých duchnách a nadýchaných polštářích. A jejich sny aby voněly létem. Nebo klidně podzimní plískanicí, když budou chtít:o)
Opatrujte se a klidný zbytek víkendu přeju!

pátek 27. května 2011

Katalpa

 
Maličkosti od B. Krom květů utržených ze zahrady mi vytvořila naprosto luxusní pracovní list, abych si oprášila elementární znalostě a tak. Asi nechce hlupou maměnku a já to vítám, přece jenom není nutné vracet se po té mateřské mezi Lid Běžný zcela tumpachová... To se dycky hodí, vědět, kolik je 7+9, ve slově GREP že se píše na konci P a tak. A nebudu tumpachová, nebudu, juch!


 
Tumpachová, tumpachová... Jo! Už vím! Byla jsem včera s dětmi v místní knihovně. Historky o tom, jak J vybrakoval polovinu regálů, zabavil polovinu propisek, málem na sebe vylil polovinu hrnku vřelého čaje paní knihovnice a absolutně odboural polovinu knihožravých spoluobyvatel (ta druhá polovina raději taktně dělala, že tam není) vynechám. Odešli jsme s pár zajímavými tituly z dětského oddělení. B nějaké knížky do Motýlkové soutěže (za každou přečtenou knihu dostanou od paní učitelky nálepku motýlka), J Bořka stavitele, matka Ticho hrocha. Mám tu knihu neustále rozloženou na kuchyňském stole a odplouvám si do jiného světa.

středa 25. května 2011

Variace na venkovské téma

 

To máte takto... Oslava čtvrtých narozenin jedné malé princezny, světa kraj, 5 dětí a To, strejdova frézka, dětský smích a kořeny i křídla (co čtou, vědí), uháčkovaná pouhá půlřada(!) deky pro budoucí Hrozátko, útržkovité hovory s Hankou a Maku, hledání dětí v trávě vysoké po pas, letní sestřih mého syna, koblihy a bonbony a silné kafe, spousta posmrkaných kapesníků a velký dík!
 

 Holky se znají asi od roku. Kořeny...

 Jirka je nejlepší kámoš. Už asi čtvrtým rokem. Kořeny...

 Vymýšlí spolu kravinky a nechtějí, aby byl některý z nich smutný. Pomáhají si. Křídla...

 Každý z nich si sní svůj sen, naslouchají si a neposmívají se tužbám druhých. Křídla... Občas se nafouknou, občas pohádají, občas se kluk chová jako kluk a holka jako holka.o) Jsou impulsivní, ale srdce mají na pravém místě. Ráda jsem tááák moc!

neděle 22. května 2011

Makyta

Dneska jsme zase vyrazili za hranice všedních dní. Co naplat, počasí dovoluje, my toužíme, děti potřebují:o) Původně jsme tedy chtěli jet na Smrk, ale nakonec padl los na Makytu. To je tak, když matce od rána třeští hlava a vidina dvakrát dvou hodin za volantem ji v tu chvíli spíše přivádí k zoufalství (ač řízení žeru). Tak jsem si odřídila dvakrát po půlhodince a zdolali jsme si další z příjemných okolních kopečků.
 
Starší sestra naučila mladšího bratra dělat s klacíkem "Čáry-máry-FUK!" a s absolutně stoickým klidem ostříleného pedagoga ten šrumec z povzdálí sleduje. Jo a to v její puse, to je kus toastu. Ale prý to není toast, ale je to zobák a ona prý není B, ale je pták. To říkám furt, diagnoza... /zdravím šecky Mgr., co tady študýrujou písmenka:o)/

Na vrcholu. To S znamená, že tam už je Slovensko. Mávali jsme Gabi, i MamINě, i Kinga blogger, tak doufám, holky, že jste aspoň škytaly, pokud jste tedy od Moravské strany neslyšely nějaké podezřelé halekání a tak:o)

    Motýlí vajíčka. Většinou jsou kladena právě na kůru nebo na listy, vylíhnutí housenek je otázkou pár dní. Těžko říct, jaký klenot vyroste z těchto korálků...

 ...možná tento?

 Co je jisté, že příroda je absolutní pecka. Přemýšleli jsme, jestli tito mravenci datlovu díru obydleli, nebo tam chodí jenom jako do místního lokálu... "Tak co, chlopi, jdeme na panáka? V knajpě prý mají čerstvou mízu:o)"

pátek 20. května 2011

Vlajem létem

 Girlandy se dneska dočkaly svého zavěšení. Jedna putovala na starou jabloň, druhá na houpací síť. Místa vybírala B, což vysvětluje fakt, proč obě visí u plácku, kde děti mívají celé léto deky a stany a vlastně vůbec všechny ty veledůležité propriety jako např. tabuli, kostky, krabici s časopisy a pastelkami, krabici s auty, krabici s pexesy a jinými karetními hrami, krabici s hrami venkovně společenskými a pár dalších nepostradatelných krabic. Moc mne baví všechno večer uklízet a ráno zase chystat, moc:o) Nějaký dřevěný zahradní domek by byl fajn.

Na slavnostní zavěšení dorazili kumpáni ze Světína a dosyta jsme si to užili. Ikeácká sleva 20% na vše šla mimo nás, zato nás doběhlo 100 % smíchu a pohody...




Příjemnou jízdu víkendem a při pohledu do zpětných zrcátek jen úsměv na rtu přeju!

čtvrtek 19. května 2011

Zvesela

Ač u nás bylo dneska regulérní léto, štrádovali jsme si to světem zase hezky zvesela, na potůčky potu a věčnou žízeň nehledě. Mně se šlo velmi lehkou nohou. Mám totiž osobního nosiče fotobrašny. Neuvěřitelně galantní mladík. Mimochodem - ohromně rád chodí s rukama v kapsách. Povětšinou se trefí, občas to hold nevyjde:o) Lacláčům zdar (mají totiž "kapsy" tááák hluboké)!

 Včera v noci jsem stihla doháčkovat plánovaný počet vlaječek na letní zahradní girlandu. Dneska ráno jsem odstříhala cancoury a v pozdním odpoledni, když jsme se vrátili z Okruhu, jsme tuto část projektu dotáhli. Už zbývá jen kompletace. Juch!

Koupila jsem tohle úchvatné rosítko, aby mohly rosit děti (s tím mým se pracuje těžko). Paní prodavačka byla velice ochotná a naplnila nám je hned vodou. J byl šťastný jako blecha a svou radost dával okázale najevo. Osvěžil v ten parný podvečer asi polovinu obyvatel Vyhnálkova, tak laskavý on byl. Naštěstí jsou místní povětšinou bodří strécové a laskavé tetiny, navíc bylo dusno, takže to všichni kvitovali s úsměvem. Přednášku o bručounech (a taky o omezování osobní svobody, eh, já vím) můžu odsunout o pár týdnů dál:o))) Jo a jen tak na okraj. Asi půlhodinu po prvním kaufu jsme paní květinářku poprosili ještě o rosítko druhé. Mám dvě děti, DVĚ!!


Veselé dny i Vám - i kdyby to mělo znamenat, že si pro ně přes plot musíte skočit.o)

úterý 17. května 2011

Začátky, co nepřestávají

  Začínám pracovat na novém projektu.
Stále nepřestávám cítit to vzrušení při vybírání přízí a cinkání háčků a jehlic.

 Dítě se mi začíná stavět na hlavu.
Doufám, že nikdy nepřestane, bude-li to znamenat, že udělal maximum pro splnění svých snů a dosažení svých cílů.

 Začínám teoreticky studovat to, co jsem dosud dělala pudově. 
Nepřestávám vycházet z tichého údivu, kolikrát srdce našeptává v souladu s osvědčeným.

 Začíná mi rašit palmička, které jsme se ujali v celkem vyčerpaném stavu.
A já nikdy nepřestnu věřit, že i věci, které jsou na první pohled na odpis, mohou překvapit.