pátek 1. července 2011

aktualne.vi

 Trochu se nám na Moravě rozpršelo. V noci rozhlas co půl hodiny informoval o stavu vody a ač bydlíme na Kohoutím vršku, spánek klidný rozhodně nebyl. Hlavně kvůli "podkopčákům" - těm známým i těm
bezejmenným, které tady denně potkáváme. V 97. roce jsem zažila velkou vodu na severní Moravě a ač pointa tehdejších dní byla velmi humorná, samotná povodeň moc prostoru pro radost nenabízela.

 Dnes a denně narážím na to, jak promakané bydlení tady předchozí obyvatelé vybudovali. Dost lidí už se smálo dvojúrovňovému kanálu, který máme vedle dveří. Do včerejška mi to přišlo jako milá ztřeštěnost. Když jsem ale viděla, jak Velký vrchní kanál polyká vodu, který Malý spodní nestíhal, otevřela se mi huba v tichém úžasu. Nevím, jestli to byl při stavbě domu záměr, ale včera to fungovalo geniálně.

 Fotka symbolická víc, než jsem při jejím pořizování tušila:o) To žluté u zrcátek, to je odraz svíčky v kastlových oknech. Voňavá, z včelího vosku. V noci přišel muž z odpolední a říká - svítí Ti auto. Hm, někde bude chyba, rozsvěcí se mi automaticky při startování. Tak jsem si šla poštelovat čudlíky, abych zjistila, že v Bílém blesku je na podlážce u spolujezdce asi 5cm vody. Někudy zatéká. To není dobré:o) Nezbývalo, než odmontovat baterku a doufat, že brzy vyschnem a hlavně, že oprava bude bezbolestná. Věřím, že spolu ještě pár šťastných kilometrů absolvujem, je to auto s integrovaným předním i zadním Andělem. Fakt.


Ať už to dopadne jakkoliv, doma šecko v cajku. Gumáky zatím nepromokly, věci na tábor povětšinou sbaleny, chlopek v robotě a nesmělé slunko nad námi. Ve volném čase hnízdíme a víme, že bude dobře. Nakonec vždycky, říkal taťka...