pondělí 24. prosince 2012

Vinšuju!!

Krásné Vánoce, prožijte a užijte vše, co přinášejí!  A ať už se svatozáří nebo bez, štědrým dnem s nadhledem... Hlavně totiž zvesela, víme:o) Opatrujte se, Jana

úterý 18. prosince 2012

PF pro letošek

Letošní PF-ka jsme narozdíl od (před)loňských pojali krapet praktičtěji. Jakože si sněhuláka můžete pověsit na kličku okna, stromek, nějakou skobičičičku nebo úplně někam jinam, třeba. Nápad je z loňského tvořivého adventního kalendáře od lilly a. Kuřata se bavila skvěle a já možná ještě krapet víc. Klasika.

Sněhuláčí sraz. To je vždycky srandy hromada...

...pro všechny zúčastněné, zjevně!

neděle 16. prosince 2012

Kostkáči

 Recept na tohle cukroví mi břinkl do nosu už loni, ale víte jak, no money-no funny. Letos je to trochu veselejší a tak část prosincové mateřské padla na čokolády, pistácie, mandle a dopoledne jsme sekali, pražili, tavili, míchali, hladili, chladili, krájeli a košíčkovali jako diví (v tomto pořadí přesně). Mám ráda takové jednoduché, rychlé akce. Snadné, efektní, pro milovníky ořechů a čokolády dokonalé. Kohout bude spokojen. Gut.

 Ehm... ale tak pár souměrných kostek by se tam našlo. Asi. Možná. Snad:o)

Sladké sny, třetí adventní lehkým krokem...

středa 12. prosince 2012

O zatoulaném oříšku

 Načistili.

 Namleli.

 Smíchali.
(200g mletých ořechů, 200g moučkového cukru, bílek, 50g strouhanky)

 Vytlačili.

Nechali schnout.

Jen toho jediného malého zatoulaného oříšku pod korunami hyacintu si mezi tím vším nikdo ani nevšiml♥ Ten to vyhrál, co? Občas si říkám, na kom/čem záleží, ve které partičce se objevíme? Jestli nás Život semele, nebo jím projdeme lehkou nohou? Pro mne jen jeden ideál - přes průsery ku hvězdám, jak říkala Jiřina Prekopová:o) Jde se do boje!

neděle 9. prosince 2012

Kusudama

Jsou občas noci delší než dlouhé, ve kterých je skládání čehokoliv tím nejlepším možným, aby člověk neskládal jen ty hromady "hlavových" záležitostí, plány, příběhy, radosti i zmatky a tak, víme. Na ND.cz jsem si včera u Barčiny fotky vzpomněla, co že jsem loni (mimo jiné) nestihla, tak letos !

Jednotlivé lístky a jejich spojení v základní kytku: kusudama flower
Spojení dvanácti kytek v kouli: kusudama ball

Předloni u nás frčely hvězdy (odkaz na různé typy jsou v postu), nedokončila jsem 3d hvězdu (která je ve výsledku moc pěkná, popis třeba tu), taky se mi líbily hvězdičky, které jsem prvně viděla u Bohdany (tutorial zde, například)... Ideální pro práci s dětmi (ověřeno) jsou i s návodem k vidění u Ilony. A sněhová koule u Olči!

Druhou adventní s radostí (a třetím adventním jakbysmet)!

středa 5. prosince 2012

..ťup ťup..

Letos se mi podařilo, co jsem loni absolutně nedala - najít mj. i mikulášské punčochy, co jsme dělaly se Stehýnkem čtyři roky zpátky. Takovou radost mi to udělalo! Smála jsem se nad tou krabicí jako blázen a děti, tuším, ještě dlouho přemýšlely, co té matce zase švihlo hlavou. Nevadí. Zvlášť vzhledem k faktu, že to byl asi tak jediný světlý moment dneška, si jej ve vzpomínkách hýčkám jako klenot z nejcennějších. A už ted mám naprogramované, že zítra to bude poměrově přesně naopak, tedy ty radosti vs. průsery. Teď ještě co na to svět... Aha!

Když začalo o víkendu u nás na Vyhnálkově sypat, měli jste vidět Ogárkova očka. Jasně, jiskrnný pohled jsem mohla stejně tak dobře připsat té virózce, ona taková probdělá/prosmrkaná/proteplotovaná noc dá jednomu (až třem) pořádně zabrat, ale něco dávalo tušit, že tyto jiskérky jsou trochu více od radosti, než od teplot:o) Ale zpátky ke sněhu - dokud je ho na sněhuláka pomálu, udělali jsme si aspoň jednoho otiskového. Velké kouzlo, tyto otisky! Vločky doťupkat uchošťourem, pro velký úspěch nám některé expandovaly i na dřevěný rámeček, pořádná chumelenice, to vám povím...

Mmch betlém od mých posledních páťáků, láska veliká - ti páťáci i makovice, tedy.

PS: Mařenko, jak já na vás, neštovicové bojovníky tam za kopečkama, při tom ťupkání myslela... :o))

sobota 1. prosince 2012

Tradiční

pečení * tradiční cukroví * tradiční partička. Jo, ty Vánoce...
Juřínkovic perníčky
40dkg hl.mouky
12dkg medu
16dkg cukru moučka
6dkg másla
2 vejce
citr. kůra
1ČL perníkového koření
1ČL jedlé sody

Adventem v objetí s těmi Vašimi ♥ Cheers!

pátek 23. listopadu 2012

Na (jabkové) vlně

 ♥
 Ráno jsem dokončila čepici, kterou jsem dneska ráno nestihla dokončit. To je rébus, co? S časovými údaji třeba přibližně takto - ráno v 8.14 jsem dokončila čepici, kterou jsem dneska ráno v 1.48 nestihla dokončit. Chápeme se. Můra mne chápala, ona byla vzhůru, když jsem šla na kutě i když jsem se z něj s nepatrně oteklými víky ráno raníčko horko-těžko vyštrachala.

 Evule nedávno odkazovala na návod, jak plést čepice na dlouhé kruhové jehlici. Velká výhoda pro všechny, ve kterých pletení na čtyřech budí stále především respekt, event. pro nás, kteří se s pletením často někam přesunujeme. Ony ty krátké jehlice občas rády z pleteniny berou roha (nemluvě o tom, když mají nějakého zdatného parťáka, Ogárek by mohl vykládat ažaž...). Takže super a Evi, Tobě dík!

 Z Ogárkovy čepice mám radost. Původně jsem měla v plánu čistě tmavomodrou, ale 
v průběhu pletení jsem si to rozmyslela a rozhodla se mixovat se světlou. Snad poprvé v životě jsem si něco načrtla, ale v těch proužcích jsem se v přestavách už tak ztrácela, že potřebovaly nějak zhmotnit:o) Nakonec to klaplo a tak k šedé čepce z loňska přibyla tato modro-modrá podle oblíbeného popisu (upraveného na Ogárkovu velikost).

  Ať tak či tak, zmákli jsme zpracovat lavor posledních škaredých jablíček. Jak vidíte na fotce hore, byla to velká akce a oba Kulišáci se, ať už více či méně aktivně, podíleli na přípravě:o)

Recept tuto, jen místo tvarohu jsme na knedlíky nastrouhali perník, alébrž Stehýnko má kromě bloku vůči rozinkám a dalším asi dvěstěpadesátitřem jiným nejpodstatnějším důležitostem osobní blok i k němu. Chudák tvaroh (ten tvrdý - měkký je ok).

Víkendem na křídlech (...kuju, Lucko)!

středa 21. listopadu 2012

Pořádky...

 Máme doma jednu takovou Skřiň. Pokaždé, když doma něco hledáme a pátrací akce končí fiaskem, skutečnost, že Skříň onu "myškavěc" vydá, je více než pravděpodobná. Bohužel. Je to totiž Skříň, ze které na vás vypadne klíďo píďo celý svět. Totální masakr. Včera jsem tam zase cosi nutně potřebovala vyštrachat, neptejte se, co. Nakonec jsem totiž seděla nad něčím úplně jiným (a byla jsem tolik ráda, že to na mne vykuklo). Fatalismus ve mne sílí:o)))

 Zásah dopisový. Taťka jezdíval do lázní, odkud nám posílal skvostná psaníčka. Buď polo/ilustrované, nebo vždycky s nějakou luštěninou, by nám ty mozky nezakrněly, bez přímého vlivu otcova:o) Myslím, že se to promítlo - minimáně v tom jeho poselství, co si v sobě neseme s láskou dál. Hlavně naplno. Mmch. ten budík - cituji: "Dětský - pěkný.", konec citace:o) - o kterém taťka mamce psal, stále mám...

 ...stejně jako zmijovku, která byla prostě Jeho. Těžko uvěřit, že ji mám mezi svými poklady uloženou už 23let. Letí to. Ale furt tak nějak k lepšímu, zdá se...

Opatrujte se. A hlavně neztrácejte nadhled, bývá často třeba:o)