úterý 13. března 2012

Můj brácha má prima ségru

Milené momenty. Nikdy bych nevěřila, jak je obtížné navázat na druhého člověka, navíc s takovými útlými ramínky. Původně měl úvaz končit tibeťanem, ale B už začala pomalu cítit, že to stejně nebude na dlouho, takže nakonec rychle uzel v pase. Užil si J, užila si B a na těch pár minut i já. Pak mi asi něco spadlo do oka, nebo nevim... :o)

7 komentářů:

  1. Prostě prima! Oba. (To s tím okem taky občas mám. A důležité je, že si ten pocit pak můžu vybavit, když mi zase lezou oči z důlků z úplně jiných důvodů...)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je prima, prima, fakt....nádherný šátek!!!

    OdpovědětVymazat
  3. Rybicky jsou bajecne navazany a evidentne se i decka bavili. Kousek jara na kopecek posila Misa

    OdpovědětVymazat
  4. Jani, dlouho jsem u vás nebyla a je tu tak hezky - pečete ostošest, hlínu, buchty a vůbec...asi mi taky spadlo něco do oka...
    Pa, pa Helena

    OdpovědětVymazat
  5. To je paráda. Je to už delší dobu,co mi došlo, že dva jsou víc než jeden. A nejen pro mně. Vynahrazuji jak můžu. Užívejte. Mám to tady ráda. Monika

    OdpovědětVymazat
  6. júúú tohle dlužím ještě Matějovi, jste šikulové. hezky se k sobě tulí.

    OdpovědětVymazat
  7. taky mi tam něco spadlo.
    jsem tu po dlouhé době a dočítavě hltám, či spíš hltavě dočítám. jako vždy tady na .rooster hill. tak nějak vpluju do něčeho známého a blízkého, spočinu a kochám se slovy i obrazy, Ogárkovýma ušima a Stehýnkovýma očima, strukturou šálů, dortů, veselostí výrobků, pírkama sýkorky. no vším.
    moc mávám a zdravím, zdáli, ale i zblízka, Jani.
    dnes jsem zabalila Igora učesaného a vyvoněného levandulí na jeho cestu za novým domovem. kdysi mi pomohl v mém těžkém období, kdy jsem se cítila tak nějak jako on. dal mi novou naději na něco nového a dobrého, co nás čeká, když to nevzdáme.
    tak co napsat víc? taky to tu mám ráda.

    OdpovědětVymazat