pondělí 5. března 2012

Nedělně líným Zlínem

Nad pomalinku počínajícím jarem zvesela jásám. Poprvé za těch třicet let jsem letos cítila, jak šedo a věčná zima může člověka ovlivnit, dosud to na mne nefungovalo a jelo se zvesela doba nedoba, vánice nevánice, šero nešero. Slunko, vítej, juch a díky!

Včera jsem s dětmi vyrazila na malinký výlet do Krajského. Jaká nádhera, když děti můžou v klidu a pokoji řádit na hřišti bez toho, aby je ohrozily nějaké omrzlinky nebo promáčené otepluchy:o) Původně jsme to chtěli brát na Stezku zdraví, ale nakonec nás to vrtlo směr centrum. I to děti potřebují, pro ty Vyhnálkovské jsou centra měst taky velmi, velmi poučná, ony ty stezky zdraví, ač s malým "S", považují doma tak nějak za samozřejmost a exotikou tak zůstává Zlatý Jabko a tak...

Kongresové centrum Evy Jiřičné je určitě skvost, ale hřiště pod ním svého času taky bylo. Jsou holt investice a Investice.

...a tam hore, v tom městě ve městě, jsme kdysi bydleli. Fakt:o)

9 komentářů:

  1. Super fotky, je vidět, že si to děti užily:)

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, už jsem se bála, co se u Vás děje! A vy na výletě!
    ať slunce svítí!!!! Pa K

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Jani, srdéčko poskočilo, když uvidělo příspěvěk :-) Byla jsem několikrát ve velkém pokušení napsat zprávu a jsem ráda, že už nemusím bojovat sama ze sebou...:-) Fotky parádní, všechny místečka znám, některé mám oseděné a tam hore, tam jsem taky kratičkou chvilku bydlela, ale prchala jsem jako zajíc do polí :-) Pá zdravím moc a moc M.

    OdpovědětVymazat
  4. Jani pravdu díš, to hřiště bývalo svého času super, co jsme se tam v pubertě! naběhali přes klády a natočili se až nám bylo špatně :-)) Teď, no, škoda mluvit, šak víme...
    Po delší době zdravíme obyvatele Vyhnálkova ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No Ty jsi vlastně pamětník, tj. fakt. Já se přistěhovala do Zl až chvíli před střední, takže už jsem pak byla spíše zase v KM, ale jinak tu pubertu! chápu. My nedávno taky vzpomínali, jak jsme ještě v osmičce lítali v teplákách s vytahanými koleny a řádili na hřištích a v lesích jak černé ruky a nebylo na tom vůbec nic trapného a divného:o))) Perfektní to bylo! :o)

      Vymazat
    2. Jani mám podobné vzpomínky. Naše sídlisko se naštěstí omladilo, mí spolužáci tu zůstavají a máme děti..takže v tomto smyslu je tu veselo, živo a hřišťata tu opravují jedno za druhým..stejně tak i domy. I do zeleně není daleko...k vodě též, ale s koupáním to je na štíru. Nicméně závan z vašeho "Vyhnálkova" popř. z jiného :) mě někdy protne jak nůž. A k mému údivu má podobné pocity i můj muž..takže kdo ví. Možná nás to taky někam "vyžene" :).

      Vymazat
  5. Tak na tomhle hřišti jsem taky strávila nejednu radostnou chvilku. Především houpáním na pneumatikách :-)

    PS: Hrozně dlouho mi tu nešly psát komentáře. Tak ted konečně jdou. Moc se mi líbí Tvoje fotky a ten šestiúhelníkový přehoz.

    OdpovědětVymazat
  6. Jani, to musela byt sakra zmena, ale jak pises, obcas je to potreba a nekdy i poucne to byt muze. My jsme na tom obracene. Prochazky v zoranych polich, staveni snehulaka a tak ....to jsou nase radosti pri uniku z betonu.
    Hezky tyden misa z kopcu

    OdpovědětVymazat
  7. Jani, nedávno jsem ve Zlíně byla, dokonce i Zlatého jablka jsem okusila, Kongresové centrum prohlídla, jen na hřišti jsem neřádila,...
    krásné fotky!
    Hezký večer přeji, pa Helena

    OdpovědětVymazat