sobota 28. dubna 2012

Zděděné a prosté (pravdy)

Babiččiny tvarohové knedlíčky jsou jedním z těch jídel, která po vložení do úst rozehrají jemnou hru vzpomínek. Úsměv na rtu, nostalgické snění, slza na krajíčku. Přijde na to. Skládám si film z jednotlivých obrazů a vůní a nemůžu se nabažit těch chvil, které mne šoupnou o pár let zpátky. Lidská paměť je fakt neuvěřitelná, ale až srdce dodává vzpomínkám tu skutečnou hloubku.

 2 zelené tvarohy, 2 vejce, 6 PL strouhanky, 6 PL dětské krupičky, 6 PL hrubé mouky. 

Promíchat hezky ručně, vyválet dva hady a z nich krájet špalíčky, které jsme později ušoulali do kouliček (tuto fázi jedině navlhčenýma rukama, žádná mouka "aby se těsto nelepilo na ruce"! Nikdy!!!). V Hošťálkovech byly nejčastěji podávány s čerstvě otrhaným rybízem a domácím tvarohem, což byla opravdu neskutečná mana. Tvaroh, kyselý rybíz a cukrová peřinka, to vše zalité rozpuštěným domácím máslem. Kombinace neuvěřitelná. Tyto knedlíčky nejsou žádným extra kouskem, je to jídlo prosté a nenáročné, ale pro mne už bude navždy patřit k nezapomenutelným a nepřekonatelným kulinářským počinům. Už jen pro tu jejich historii, pro to, s kým vším jsme se nad nimi u jednoho stolu smáli.

Dnes ráno v kuchyni, kousky duhy, vlahý vzduch.
V hlavě pusto, srdce ve svěráku, ale vzpomínky nutily do úsměvu.
Strejdo, šťastnou cestu...

12 komentářů:

  1. Moc ráda čtu Tvé články. Proto máš u mne na blogu dáreček. Hezký den. Tina

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, bozinku jahodove knedliky.... prazdniny, Cechy, babicka... to vsechno me ted napada. Dekuji za pripomenuti Zuzky, kterou jsem diky tobe znovuobjevila.

    OdpovědětVymazat
  3. Moje babička dělávala knedlíky kynuté (bez náplně), rozkrájela, na to máslo, vyšlehaný tvaroh a čerstvé jahody. Vzpomínky na prázdniny ...

    OdpovědětVymazat
  4. Vzpomínky, myšlenky i chuť na knedlíky... Díky, hezký večer. M

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Jano, ano, jídlo/vůně jako zdroj vzpomínek -- neskutečně, jak to zafunguje. Knedlíky jsou pro mě hodně úzce spojený s Českou republikou, jsou pro mě -- i když ne díky vzpomínek z dětství - hodně emotivní věc také. :) Ta písnička od Zuzany Navarové je pro mě jedna z jejich nejhezčích, i když se jedná o tak smutné věci. Těžko vyjádřit ty pocity z té písni - je jich mnoho a jsou pocity, u kterých slova často nestačí... Přejí pěkný víkend, Ellen

    OdpovědětVymazat
  6. Jani, dnes jsem na Vás několikrát myslela, dali jsme si 16 km, krásnou jarní přírodou, očista ducha i těla až do morku kostí. Úplně chápu Tvoje pocity, taky jsem měla (v podstatě mám) pořád srdce ve svěráku, ale jsme tady a teď a ty naše všední dny pak budou tvořit vzpomínky našich dětí i s těmi prostými knedlíky. Co je víc, než prosté, ale domácí v kruhu těch nej. Strejdovi přeju klidnou cestou i když je asi poslední...a Vám pokud možno příjemné dny na duši. Někteří, už mají splněno my ještě ne...

    OdpovědětVymazat
  7. Janči, tak teď se nebudou knedlíčky dělat jen v Hošťálkové, ale aj na Vsetíně :)
    Příště bych se vyprdla šoulat se s plněnýma knedlíkama. Udělám je podle tvého receptu :) Díky Ti :)

    OdpovědětVymazat
  8. Ako sme mohli na ne zabudnúť! Tak sme ich dlho nerobili. Ďakujem za nostalgické pripomenutie. :)
    Určite čochvíľa zavoňajú aj u nás v kuchyni.

    OdpovědětVymazat
  9. Taky mám jídla, která mě vracejí časem. A je to tak krásné.... Moc ráda ochutnám jedno tvoje, Jani.
    Hezký večer, pa Helena

    OdpovědětVymazat
  10. ... netřeba na jih, stačí Polárka.
    Drž se, Jani... ♥

    OdpovědětVymazat
  11. Přeji hezkého den,

    knedlíky mi připomněly, že jsem je dělávala dceři, když byla malá a moc i mě chutnaly...od babiček na ně vzpomínek nemám...
    a koukám Hošťálková....tam je moc hezky,kamarádka tam má babičku a celou rodinu od táty,taky jsme projížděli ta místa na kole...velmi příjemné vzpomínky...děkuji za připomenutí.

    S pozdravením pherenis

    OdpovědětVymazat