pondělí 15. října 2012

Zpět do reality!

Dnes šel můj muž po týdenní dovolené zpět do práce a já si naživo ozkoušela souhru se třemi dětmi. A jako faň, se mi to tuze líbilo. Pořád a dokola děkuju někam tam hore, že se mi můj sen o třech dětech splnil. Dokonce se nezřídka během dne (i noci, ó, kojící matky vědí) přistihnu s takovým přitroublým úsměvem na rtu, ale ono to nejde dost dobře ovládnout, je to fakt zásah přímo na komoru...

Na zahradě bylo příjemně, podzim už je cítit, ale slunko, když se prodere mraky, je ještě silné a svítí o 106...

(skoro jako Ogárkova ouška ♥)

Doma je na poslední dobou absolutně na špici Kuřecí hitparády domácích šolichaček kuchtění. Dokonce mám pocit, že trumflo i výtvarku. Zlobivé stehýnko objevilo mou první osobní Kuchařku kačera Donalda (vážně se tak jmenuje!) a servíruje jednu dobrotu za druhou. Zde konkrétně Čarodějnické kokosové kuličky pěkně prosim! (100g másla, 100g ovesných vloček, 35g kokosové moučky, 75g moučkového cukru, 1 PL vanilkového cukru, 2 PL kakaa, 1 PL studené vody, kokos na obalování)

Ogárka celkem drží párování barev, buď v této hře (inspirace tuto), nebo ve hře Logik, kde mu osázím delší stranu obdélníku barevnými kolíky a on pak doplňuje zbylé tři "chlívky" odpovídající barvou. A nesmějte se. Ono to už fakt bylo nutné, jeho orientace ve světě barev je mírně řečeno... půvabná:o)

PS: Velké díky komentujícím minulý příspěvek, vážím si Vašeho zastavení a času. Pořád si říkám, že nemůžeme žít v tak děsné době, když se dokážeme radovat i ze štěstí vpodstatě cizích lidí... Díky Vám!
(A jen na upřesněnou... B alias Zlobivé stehýnko, J alias Ogárek i O alias Benjamínek jsou jména zcela smyšlená a s realitou mají společného jen tolik, že vystihují povahu/stav věcí. Jakože Zlobivé stehýnko je divoška ušatá, Ogárek je srdečný chlapík a Benjamínek je nejmladší člen smečky. Toť vše.)

22 komentářů:

  1. Ahojky, kuchárku Káčera Donalda tíško závidím. U nás pečenie tiež staršiu baví, takže by sa hodila :)) A díky za tip na farbičky, vyskúšam na mladšej. Ešte jeden dotaz, nejde mi do hlavy, ako je možné, že krušpánový venček je tak dokonalý, mne to vždy trčí hlava nehlava :)) Fakt nádhera. .. brou nocku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renat, já na ty věnečky používám drátěnou konstrukci, co jde vidět na 2. fotce (kupovány kdysi v OBI, 5ks tuším za 20,-, hrozně levné mi to přišlo). Větvičky mám asi 10 cm dlouhé a jejich konečky přivazuju k základu silonem. Když mám větvičky přivázané po celém obvodu obroučky, převážu lehce větvičky ještě jednou, ono to právě stáhne ty rebelující odstávající šlahounky a celý věneček se hezky zpevní:o) Silon nejde vůbec vidět, pokud to teda člověk vědomě nezkoumá:o)

      Vymazat
  2. Krásné, sálá z toho pohoda a domácí štěstí. Fotka s nejmladším je ovšem nejroztomilejší, jak jinak ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Jani,
    už mám děti odrostlé, ale ještě si přesně na ty pocity, o kterých píšeš pamatuji:-)
    Máš krásné a šikovné děti !
    Kuchařku Kačera Donalda máme také, ale nevím jestli někdo z ní vůbec vařil.
    Logik byl mým oblíbeným, potěšilo mě, že se stále ještě vyrábí.
    A chlapy to s těmi barvami mají trošku jinak;-)
    Mám moc ráda buxus a břečťan, věnečky jsou moc povedené :-)
    A poslední foto O Benjamínka je prostě NEJ!

    OdpovědětVymazat
  4. Jani, moc zravím, zdraví přeju, užívej si každý den plnými doušky (což jak vidím u Vás není problém). Já tam někde v koutku duše doufám, že taky ještě jednou zažiju ten "přitroublý úsměv na rtu"....ale dnes jdu na jinou frontu, po takovém příjemném ranním naladění se to půjde do reality snáz.
    Zdravím na Kohouťák M.

    OdpovědětVymazat
  5. Máte se fajn, je to poznat. :o) Hned bych měnila! Snad taky jednou.
    Tak se drž, přeju hodně energie (té maminkovské samozřejmě, děti jí mají dost).
    J.=)

    OdpovědětVymazat
  6. Jéé Kuchařku kačera Donalda jsem měla taky. Asi si ji budu muset přivéstod našich, třeba až kluci povyrostou budou chtít taky vařit :). A ten připitomělí úsměv taky znám, prožívám ho právě teť s 10ti měsíčním druhorozeným. Ale jestli se někdy odvážíme i do třetice to zatím nechám osudu. Každopádně přeju hodně sil a sluníčka pro celou vaší rodinku.

    OdpovědětVymazat
  7. Jani, ty hřejivé vnitřní pocity ze tří dětí (obzvlášt když spí, sedí blízko vedle sebe nebo běží vedle mě) jsou nádherné, to znám a těší mě, že si to taky někdo užívá. Poslední fotka ve vlnkové dece je nádherná. K

    OdpovědětVymazat
  8. Anonymní16.10.12 8:58

    Jani, krásné fotky. Moje mladší dcera te´d často "vaří" variace tvarohové, objevila doma takové ty malé zapékací mističky a tak je plní vším možným. Přeju krásné sžívání doma.
    Olga

    OdpovědětVymazat
  9. To je tak krásně pozitivní článek i fotky :-) Úplně jsem se z toho začala přitrouble usmívat ;-) Ale vůbec mi to nevadí, je to nádhera, taková čistá radost z dětí. Kéž by ji dokázal cítit úplně každý rodič :-)
    Můj sen o třech dětech je zatím splněn ze dnou třetin, tak věřím, že do třetice všeho dobrého to časem taky přijde :-) Ale aspoň toho bakaláře bych mohla letos dodělat :-)
    Přeju krásné dny a hodně užívání si!

    OdpovědětVymazat
  10. To, že se přitrouble usmíváte Vy, je, myslím, naprosto pochopitelné, ale že se přitrouble usmívám já tady u monitoru, to je asi na pováženou... :-) Přeju vám všem tam u vás krásné dny!

    OdpovědětVymazat
  11. Jo a včera, když jsem nemohla usnout, místo počítání oveček jsem vymýšlela jména pro třetí děcko. Ne že by to bylo aktuální, ale tak hezká ta představa byla...

    OdpovědětVymazat
  12. Jani, taková citová pecka po ránu ... u poslední fotky zase slzím, vybuvují se mi ty pocity ... užívej! pa

    OdpovědětVymazat
  13. Jani gratuluji! Nádherný klučík a vůbec všechny Tvoje děti.
    Krásné podzimní dny.

    OdpovědětVymazat
  14. No, vidím, že je všechno tak, jak má být...Adam je větší než já a než jdu spát, jdu na něj mrknout a přitroble se usmívám... Jak vidíš, jen tak to nepřejde :o)
    Jo, a vařili jsme podle stejný literatury :o)
    Krásné dny všem, pa Jani!
    Helena

    OdpovědětVymazat
  15. Někoho těší neštěstí jiných, ale pevně doufám, že je víc těch, které těší "i v podstatě cizí" štěstí. Tak ať je u vás štěstí pořád tolik, dost i na rozdávání.
    A těším se na další inspiraci, třeba takovou jako je hra Logik ;)

    OdpovědětVymazat
  16. Dneska jsem se poprvé proklikala až sem na tento kouzelný kohoutí vršek. Příjemné místo. Lahodí oku i duši :))
    Já tomu říkám poprodnicová euforie, úžasný pocit ... ať se drží a nepustí...

    OdpovědětVymazat
  17. jani, díky za recept na kuličky. Hned jsme je dnes uhňácaly. Konečně těsto, které mohla Jů ujídat.Víc takových receptů.

    Obdivuju, kolik toho se třema dětma zvládáš.

    OdpovědětVymazat
  18. ty kuličky jsem dělala jako menší....:-) Dýchly z toho na mě úplně Vánoce. A melej v té úžasné dece...no krásný...

    OdpovědětVymazat
  19. Jani, je to tak krásný, když se sny vyplní.. GRATULUJU! (A díky moc za ty pocity dojetí!)

    OdpovědětVymazat
  20. Milá Jani, jak Tvůj blog sleduju pravidelně, tak jsem proflákla zrození Benjamínka. A to se prosím Tvoje rostoucí bříško fakt nedalo přehlédnout :o) takže mírně opožděně gratuluju k třetímu kousku do sbírky a přeju mu, jako správná sudička, oko jasné, ruku pevnou a srdce otevřené. P.S. Kuličky vyzkoušíme, takových donaldovských receptů není nikdy dost! LenkaH.

    OdpovědětVymazat
  21. K R Á S N É. I N S P I R A T I V N Í. Po přečtení Tvých/Vašich příspěvků mám chuť to ve městě zabalit a prchnout na vesnici:) dííííííííííííky za to. Tereza H.

    OdpovědětVymazat