středa 30. května 2012

Bezobraní

Pár květů, citron, cukr a voda a pár týdnů zase nebudeme muset sirupovat přes maloobchodní síť. Gut. Nic proti ničemu, ale mne ten pocit prostě baví...

  (ještě vršek k tomu spodku z první fotky, ať je Ogárek komplet)
Slunku zdar (ale zapršet už by taky mohlo, ehm...)!

středa 23. května 2012

Kosmatice&rebarbora

Výborný čas, takový konec května. To vyjdete na zahradu a i když tam zeleninového celkem nic moc není, máte jídlo na celý den. Bez a rebarbora jsou ve skvělé kondici a tak stačí jen chodit a průběžně stříhat/trhat/zpracovávat. Recept jeden historický a jeden objeven zčerstva. Kosmatice-po babičce, rebarborový koláč-news. Rovnováha, co?

 Kosmatice nás okouzlují furt a dokola. Jednak je to parádní slovo, jednak odkazují na fakt, jak předci dokázali i z naprostého minima vytřískat maximum. Pecka. Stačí otrhat pár květů zpola rozvitého černého bezu (hodně rozvitá květenství už trousí kvítka), omáčet je v těstíčku, smažit a mlaskat. A mají i sladkou variantu (v těstíčku nahradit sýr cukrem/medem a po usmažení obalovat ve skořicovém cukru).

Recept po babičce (na zhruba deset velkých květenství): 3dcl mléka, 2-3 vejce, hladké mouky tolik, aby vzniklo těstíčko podobné palačinkovému, 2ČL prdopeč, sůl, event. nastrouhaný sýr, ideálně výraznější - niva, parmazán, ale stačí i eidam. My tentokrát měli sýruprosté těstíčko, alébrž naše lednice jím jaksi nevládla...
 Květenství se v těstíčku obalují dobře. Když je člověk drží hezky za stopku a dá mu v misce s těstíčkem chvilku času k "nasáknutí", těstíčko se do květenství hezky vtěsná a po položení na pánev se hezky kompaktně  rozplácne po ploše:o) Pak už se jen šmikne stopka a smaží se z obou stran hezky do zlatova/braunova, jak kdo má rád...


 Odpoledne bylo ve znamení čištění rebarbory. Další výborné slovo. Čeština je skvostná! Hledala jsem, co mimo marmelády ještě udělat, koláčů je nepřeberné množství, ale furt ne a ne narazit na takový, ke kterému bychom se vraceli. Tentokrát padl los na tento recept a vypadá to nadějně! Aspoň dokud neobjevím ještě větší špek...

Příprava snadná, chuť mlaskací. Tak má být!
(Rebarboru jsem po nakrájení smíchala s jedním vanilkovým cukrem a nechala ji trochu odležet. Malinko změkla, tak se hezky propekla. Do tvarohu jsem dala cukru podle chuti, vzhledem k faktu, že byl cukr i přímo v rebarboře, jsem to nějak nepřeháněla. Dneska - na druhý den - je koláč moc dobrý. Vychlazený z lednice, vrstvy i chutě se hezky spojily a re.barbora tomu zase dává korunu. Já pro ni mám zkrátka slabost...)

pondělí 21. května 2012

Výprava na okrotice a ukázková kvasba domácí

 Můj muž je velký fanda do přírody. V kalendáři máme zaznamenáno, odkdy v našem kraji kvetou ohrožené druhy a dle těchto rozpisů vyrážíme na pátrací akce:o) Tentokrát to byla výprava za okroticemi. Bělokvětými a dlouholistými. Bělokvěté mají ještě chvilku času, ale dlouholisté byly neskutečné. Žádné složité hledání, Zlobivé stehýnko objevilo první exemplář a pak už se jen šlo lesem a hýkalo se blahem, protože jich tam bylo požehnaně. Přidali se k nám i mužovi rodiče, tak to byl bezva celodenní rodinný výlet. Všichni jsme to už potřebovali jako prase drbání. Bo koza petržel, jak je libo.

 Krasavečka♥

Cestou domů jsme narazili i na tohoto krasavce stařičkého, mlátičku obilí v celé své původní nádheře. U ogárka samo proběhla absolutní fascinace (i u nás se slabostí pro všecko  stařičké, ano), prej: "Kupime??!" :o)


Sobotně večerní a nedělní pohodička už je kapitolou samou o sobě. Snad jen že grillmeister je bratr, Andulka je nejhodnější bejby pod sluncem a kolečka od slivovice ze stolu dostanete leda smirkem.
Howgh!


pátek 18. května 2012

Restart

 Poslední dva týdny byly emočně velmi, velmi náročné. Přišlo pár facek ze stran, odkud jsme je nejméně čekali a sedly zatraceně dobře (jak už to v těchto případech bývá). No každopádně se jede dál, nejsme žádná béčka a Život nám na prdel rozhodně nedá. Zatím určitě ne...

 Pro teď jsme se zasvěcenými shodli na následujícím (píšu si, abych nezapomněla):
1. Ty, kteří odejdou, už nic netrápí a my se nesmíme tolik prožívat.

 2. Příroda má neuvěřitelné kouzlo - klidní srdce, usměrňuje mysl, zaměstnává ruce, dovoluje těšit se.

 3. Děti jsou nejlepší antidepresivum, odkazují na život v přítomnosti, bez vazeb do dálek (ať těch minulých, či budoucích).

 4. Hrát si a šolichat. Jen tak, pro radost a pro úsměv...

 4. Makat, makat, makat. Ani chvilka volna pro zbytečný prostor k úvahám typu "Co by, kdyby...". Přetvářet. Třeba starou košili z půdy na gaťata a sukýnku na léto. Nebo smutek ve smích. To je fuk, hlavně něco...

5. Lovit každý okamžik radosti. Takové té obyčejné, malé, všední a tiché.

Příjemný víkend, obyčejný, malý, všední, tichý, ale hlavně v kruhu těch, které máte rádi. Důležité!

středa 16. května 2012

Propršená středa

 Na počátku všeho byly tyto černé baleríny. Zítra nás čeká zase jedna černá událost, tak jsme museli pořídit adekvátní obuv. V obchodech byly v její velikosti modely různé a nejrůznější, ale vzadu v hlavě blikalo výstražné světýlko upozorňující v pravidelných intervalech: "Mys-li-na-růst-mys-li-na-růst...!" (ona totiž dostala na lednové narozky perfektní pohorky, které už ji po půlroce tlačí - a to byly o číslo větší, eh). Takže kompromis design/cena/odpovídající číslo/příjemný materiál nakonec vyhodil tyto botky z H&M za 299,-. Gut. Stehýnko má ale jeden problém. Dlouhé a úzké chodidlo, ze kterého botky vytrvale sklouzávaly. Vzpomínky na staré dobré Jarmilky a černý elastický úplet s gumkou problém brzy vyřešil - tímto díky Markétě, že tak ráda žabičkuje a obyčejná guma tak mohla být povýšena na volánkovou holčičí záležitost:o)

Když už jsme byly s B v motání, zkusily jsme si vyrobit gumičky, event. náramky, které jsme nedávno viděly v DMku. Čtyři kusy za osmdesát, dost vtipné na kus stočené látky se zapošitými konečky. Ale nápad každopádně fajn.

 Doma stačí pruh úpletu s elastanem (kvůli pružení hotové gumky) stááále točit jedním směrem...

 ...dokud se po přehnutí v půlce obě poloviny do sebe navzájem nezapletou. Samy. Točte fakt důkladně a pevně, aby byla konečná motanice kompaktní a nevznikaly v ní nežádoucí nerovnosti.

 Vzniknou dva nové konce - jeden s očkem, druhý je tvořen dvěma původními konečky textilního pásku. Jeden z těchto volných konců provlékneme očkem a konce na stroji/pečlivě a pevně v ruce sešijeme.

 Začistíme, zbytečné části odstřihneme. Základní gumka je hotová. Jestli budete nějak pokračovat ve zdobení, je na Vás. My tam píchly kvítka, která zbyla ještě z minulého tvoření, vypadají hezky i ve vlasech, i jako náramek.



Trocha starých hader a kolik radosti. No holčičky, jo jo...