pátek 23. listopadu 2012

Na (jabkové) vlně

 ♥
 Ráno jsem dokončila čepici, kterou jsem dneska ráno nestihla dokončit. To je rébus, co? S časovými údaji třeba přibližně takto - ráno v 8.14 jsem dokončila čepici, kterou jsem dneska ráno v 1.48 nestihla dokončit. Chápeme se. Můra mne chápala, ona byla vzhůru, když jsem šla na kutě i když jsem se z něj s nepatrně oteklými víky ráno raníčko horko-těžko vyštrachala.

 Evule nedávno odkazovala na návod, jak plést čepice na dlouhé kruhové jehlici. Velká výhoda pro všechny, ve kterých pletení na čtyřech budí stále především respekt, event. pro nás, kteří se s pletením často někam přesunujeme. Ony ty krátké jehlice občas rády z pleteniny berou roha (nemluvě o tom, když mají nějakého zdatného parťáka, Ogárek by mohl vykládat ažaž...). Takže super a Evi, Tobě dík!

 Z Ogárkovy čepice mám radost. Původně jsem měla v plánu čistě tmavomodrou, ale 
v průběhu pletení jsem si to rozmyslela a rozhodla se mixovat se světlou. Snad poprvé v životě jsem si něco načrtla, ale v těch proužcích jsem se v přestavách už tak ztrácela, že potřebovaly nějak zhmotnit:o) Nakonec to klaplo a tak k šedé čepce z loňska přibyla tato modro-modrá podle oblíbeného popisu (upraveného na Ogárkovu velikost).

  Ať tak či tak, zmákli jsme zpracovat lavor posledních škaredých jablíček. Jak vidíte na fotce hore, byla to velká akce a oba Kulišáci se, ať už více či méně aktivně, podíleli na přípravě:o)

Recept tuto, jen místo tvarohu jsme na knedlíky nastrouhali perník, alébrž Stehýnko má kromě bloku vůči rozinkám a dalším asi dvěstěpadesátitřem jiným nejpodstatnějším důležitostem osobní blok i k němu. Chudák tvaroh (ten tvrdý - měkký je ok).

Víkendem na křídlech (...kuju, Lucko)!

středa 21. listopadu 2012

Pořádky...

 Máme doma jednu takovou Skřiň. Pokaždé, když doma něco hledáme a pátrací akce končí fiaskem, skutečnost, že Skříň onu "myškavěc" vydá, je více než pravděpodobná. Bohužel. Je to totiž Skříň, ze které na vás vypadne klíďo píďo celý svět. Totální masakr. Včera jsem tam zase cosi nutně potřebovala vyštrachat, neptejte se, co. Nakonec jsem totiž seděla nad něčím úplně jiným (a byla jsem tolik ráda, že to na mne vykuklo). Fatalismus ve mne sílí:o)))

 Zásah dopisový. Taťka jezdíval do lázní, odkud nám posílal skvostná psaníčka. Buď polo/ilustrované, nebo vždycky s nějakou luštěninou, by nám ty mozky nezakrněly, bez přímého vlivu otcova:o) Myslím, že se to promítlo - minimáně v tom jeho poselství, co si v sobě neseme s láskou dál. Hlavně naplno. Mmch. ten budík - cituji: "Dětský - pěkný.", konec citace:o) - o kterém taťka mamce psal, stále mám...

 ...stejně jako zmijovku, která byla prostě Jeho. Těžko uvěřit, že ji mám mezi svými poklady uloženou už 23let. Letí to. Ale furt tak nějak k lepšímu, zdá se...

Opatrujte se. A hlavně neztrácejte nadhled, bývá často třeba:o)

pondělí 19. listopadu 2012

stars and stripes

Ve čtvrtek, když jsem byla na rohlíky, mlíko a mladou frontu, číhala v regálu s časáky mmj. i Praktická žena. Brala jsem to jako řízení osudu (jelikož toto periodikum se v našem provinčním konzumu opravdu běžně nevyskytuje), dala jsem jí ještě poslední šanci a přihodila ji do košíku ke zbytku nákupu. Zatím asi dobrý, Stehýnko bylo rádo a za její prototyp Anděla jsem zase ráda já. Teď už jen dokoupit květináče a vařechy - mládež se rozhodla, že Anděl bude super dárek pod chrasť pro pančitelky a tak a to se, přátelé, musí podpořit:o) Hip-hip!!
 
(Květináče zaujaly i Ogárka, ale o tom potom. Někdy...)

 Benjamínek to má všecko celkem v paži. Hodně mlíka, dost spánku, disciplinované prdy, co se nešprajcují v břůšku, vtipná sourozenecká společnost, nekonečně mazlení a povídání a výprav v půjčeném kočárku, protože ten náš už jsme stihli odvařit. Výborná akce. Tuto série fotek z Shelteru, obzvláště u pořizování prvních dvou fotek jsem se cítila jako pako. Jo, není nad to fotit pevnou padesátkou z natažené ruky (štěstí, že ty mé jsou celkem dlouhé). A tu poslední shelterovou (výše) pořádně prostudujte. Mně trvalo tři roky, než jsem si toho kouzelného percentuálního složení všimla, eh...

Katka mi připomněla, že mezi projekty k nutné realizaci byl i Baktus. Jednoduchý trojcípý pletený šál, který využívá pouze ok pletených hladce a základního přidávání/ujímání. Pracuju podle tohoto popisu, Katka odkazuje na Drops, který poskytuje návod i v češtině (což se takto v Česku taky hodí, že). A abych nezapomněla, u Vevky najdete i bezva návod na rukavice!

úterý 13. listopadu 2012

Záchvěvy domácí

Ogárek zbožňuje všelijaké patlání. Je mu fuk, jestli je to plastelína, modurit, fimo, hlína ze zahrady, lesní hrabanka nebo kus těsta. Jakmile může hníst, mačkat, válet a plácat, je na vrcholu blaha. Domácí plastelína je skvělou možností, jak tento typ dětí zabavit na dlouhou, dlouhou chvíli. Vážně dlouhou. U nás momentálně jedem ve chvilkách oddechu pátý den a furt je to skvělé:o)

Použili jsme tento návod. A nutno podotknout, že příprava samotná bavila Kuřata asi úplně nejvíc:o) Kouzlo! Z mouky plastelína! "Óóó, mega!", řeklo Stehýnko...

Kouhouťák live - někdo plastelínu, někdo kynuté těsto na dalamánky..

...a někdo totální bufet. Občas si říkám, když je tak s odstupem sleduju, čím jsem si tohle štěstí zasloužila? Neuvěřitelný vděk, hluboký a ryzí...
Stejně jako při uvědomování si znovunalezeného Domova. Asi už fakt jo. Jo.
(nedělní Tour de Vi, na Vyhlídce)

čtvrtek 8. listopadu 2012

Při dnešku

Houby z posledních dvou víkendových toulek okolními lesy padly do bramboračky. Připravila jsem jí plný kotel, abych zítra nemusela na vaření ani šáhnout. Letošními velkými prázdninami se u nás otevřela čtvrtá sezóna, co poskytuju své rodině stravovací full-servis. Občas trochu na palici vymýšlet, co furt dokola-la-la-la, inspirace bohudík všude kolem dost. Vynikající meníčka mívají v našich hospodách, třeba už vím, že o víkendu bude kung-pao. Tonku, že dyk!

Ogárka kulinářské pokusy zatím dost baví. Až na ta tři spálená bříška prstíků zhruba před měsícem je fajný asistent. Specializuje se na pudinky, podávání těch největších/nejmenších (matka škrábe/naloupačku) brambor a loupání vajec natvrdo. 
Jo a taky na ksichty do hrnců...

Dneska - při tom podávání brambor:o) - si vzpomněl, jak jsme nedávno tiskátkovali. Protiskátkoval zbytek času, který jsem potřebovala k přípravě bramboračky. Gut.
(Ten malý domek je Kohouťák a to velké vlevo je panelák, ve kterém bydlí babička s dědou. Totální fascinace maloměstského dítěte rozlehlými městskými panelákovými zástavbami, eh...)

Jinak se ze mne stává Mistr malých forem. Hrubým odhadem bych tipla, že tak 20hod./denně prokojím. Člověk by se mnohdy divil, co vše lze dělat jednoruč (obzvlášť vypečené luštitelské oříšky mi vymýšlí Ogárek)! Pokud ale zrovna jen kojím a zároveň u toho můžu dopřát ten luxus a sedět, starší děti spí/jsou zabaveny, benjamínek klimbá a nevyžaduje pokec, je kojení dobrou chvilkou třeba i pro háčkování. Dofinišoval už tak pléd z šedé Geishy (jeden totožný už jsem posílala do světa a tuze se mi po něm stýskalo), hořčicové návleky a trpasličí čepka pro benjamínka ♥ Ty malé věci se háčkují dobře, proto MMF, budu se na ně dočasně specializovat, heč!

Jo, ty obálky! Dneska u nás v Tescu 3,60 za 50ks:o) Malé, hnědé, na tichá psaníčka jako stvořené. Těšim!

Trpaslíček alias pan Hokkaido:o)

Zítra patulíneček, víkendem s úsměvem! (Pro úplnost doporučuju po píšničce č.1 kliknout ještě na písničku č.2, ona navazuje i na albu a je to takové hezky Plíhalovské.)

pondělí 5. listopadu 2012

O houbách, keksech a snech...

...by člověk nevěřil, co všechno mezi tím listím takhle při podzimu nenajde za poklady:o)

A co teprve doma občas čeká za překvápka! Vyzkoušeli jsme keksy z Podkrovíčka a musí se nechat, že dospělácká sekce si na nich schroupla s velkým gustem. Mládež ofrkovala, rozinky ona totiž nerada. Po hroznech by se utloukli, ale rozinky?!! Neexistuje. Jestli do Vánoc zapomenu, jak prudce mne dneska B vytáčela, je možné, že jí/jim udělám jednu várku s oříšky namísto rozinek. Zatím to ale nevidím vůbec reálně. Ani v nejmenším:o)
 
 Ale tak má i světlé chvilky, Stehýnko jedno zlobivé.
Třeba Dotýnky ji pořád baví, hlásí se a plní, plní. Momentálně probíhá swap na téma "Jakou barvu mají tvé sny?" a Stehýnčina swap-partnerka jede na duhové vlně. Juch!

 (Zaplstíno)

Synchronní obličejíčkové vyšívánky aneb "Mamííí, jááák...?!":o) Vpravo má načatá, vlevo Stehýnčina, už komplet.

Doufám, že jsem jí dala dostatečně zřetelně najevo, že by mohla jednu takovou obláčkovou Dotee doručit i své nesnesitelné matce. Se mi totiž fakt líbí...
 
Duhové sny, zůstávejte s námi, se všemi... K.ámen.