pondělí 28. ledna 2013

Sýkorkám, převážně...

Když jsme onehdá malovali květináče na anděly, jednoho z nich se zmocnil i Ogárek. Děti v tomto věku těžko - a hlavně škoda - krotit, a tak měl nakonec jeho květináč do andělského hávu hodně, hodně daleko, leda by šlo o nějakou hippie odnož, což možná není až zas tolik od věci:o) Tak jsme květináč použili pro letce naše, pozemské, smíchali zobání s roztopeným tukem a v květináčích nechali stuhnout.

Z kuchyňského okna, furt na dohled - staré krmítko máme na jabloni v zahradě, kam není vidět, takže tato pidikrmítka máme místo telky. Trochu monotónní programová struktura, ale zatím se bavíme celkem skvěle.

Sýkorky denně...

...strakapoud občas...

...a brkoslav ještě nikdy:o) Tomu se líbí u a pak taky na půl cesty Vyhnálkov - Slovensko. Chápu... Bílé Karpaty láska veliká. Mlask.

8 komentářů:

  1. Ty bláho! To je brkoslaví paráda. Já jsem tu invazi zažila jednou asi před třemi či čtyřmi lety a bylo to jako v hororu od Hitchcocka. Těch brkloslavů musely být stovky - klidně bych řekla i tisíce, poněvadž jsem se docela bála, že se splaší a začnou nám nalétávat do oken. Dodnes lituju, že jsem zrovna neměla funkční fotoaparát.

    OdpovědětVymazat
  2. To sú krásne kŕmiodlá. A krásni hostia. :)
    Radostné dni! Leti.

    OdpovědětVymazat
  3. A čím se tak ti brkoslavové přivolají? Krásní jsou, jako nějaké znamení...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I když já si nemůžu stěžovat, sýkorky a dlaskové, co lítají k nám, jsou taky milení :-)

      Vymazat
  4. Jéj, dobré, aj nás operenci už tretí rok bavia cez okno viac než cez telku:) Gabi

    OdpovědětVymazat
  5. Parádní krmítka! A fotky ptáčků jsou dokonalé!

    OdpovědětVymazat