neděle 15. prosince 2013

Ančino voňavé

Kdysi jsem učila Aničku, skvělý člověk. Byla tak neskutečně nad věcí, že si proti ní člověk občas připadal jako naprosté ucho. Vždycky držela dekorum a odstup, smála se nesměle a tak trochu omluvně, mluvila rozvážně, vnímala velejemně, jednala dost zodpovědně a chápala neskutečně přesně. V té čtvrté/páté třídě tímto dost vyčnívala z davu. Nezapomenutelná. A ty její oči! Přes veškerou tu svou zodpovědnost/urputnost/vážnost byly nejjiskrnější. Vždycky si mne při výuce chytla a já se pak snad ani nechtěla pustit. Vážně se dokázala smát očima, radost ji sledovat. O pár ročníků níž měla bráchu, který jí neřekl jinak, než Anko. A Anka byla prostě borka a to nejen pro všechny zmíněné charakterisktiky, ale taky pro voňavou směs, kterou nadělovala na Vánoce - a po odchodu ze školy posílala po bráchovi, ta její zodpovědnost, víte:-)

 Když už si teda dáte tu práci a vykrájíte hromadu hvězd z pomerančové kůry, dost dobře Vám zbyde ještě větší hromada zbytků. Ty můžete a) vyhodit, b) dát dítěti do školy na sběr - pokud se škola sběru účastní, c) vyrobit si Ančino voňavé... potpourri podomácku:-) My to tak nějak "spravedlivě" dělíme nezi b) a c), protože b) = happy Stehýnko (škola se sběru účastní), c) = happy (jemně zfetovaná) matka. Vánoce!

Kromě nakrájené/natrhané důkladně vysušené pomerančové kůry potřebujete už jen takové to typické Vánoční (perníčkové/svařákové) koření - skořici, badyán, hřebíček. Jakože solidní lidé asi dají pravou vanilku v lusku, ale Anka dávala vanilkový cukr, tak se toho držím. Ance já totiž vždycky věřila. Celou směs hezky promíchejte a to je tak šecko. Technická - pokud Vaše Ančino voňavé bude míchat potomstvo, v posledních momentech doporučuju dohled - já to těžce podcenila, šla na Palouk ukolíbat v kočáru Benjiho a když jsem se vrátila, vanilkový cukr se jaksi... vypařil (corpus delicti - Ogárkův prstík a pusina od cukru ♥).

Pak už jen mističky/skleničky, darem jsem dostávala bez víčka, hrdlo bylo jen překryto látkou a převázáno lýkem. Na ľudovú notečku. Jakože epes rádes. Cítíte to? Pecka. Voňavý týden přeju a nasávejte. Atmosféru, samože...

7 komentářů:

  1. Jů! Tak hezky sepsáno a nafoceno... Letošní vykrajovando už je z části hotové, ale asi se ještě vrátím a zkusím i "Anku" :-) Sběr nikde nehrozí a tak bude všeho dostatek :-) Hezký advent!

    OdpovědětVymazat
  2. Mám pocit, že to voní i přes monitor ;-) Krásný nápad, vůně cukroví brzy vyvane, tak asi vyzkouším... vanilkový cukr domácí mám čerstvý, velkou dózu, tak snad nebude mít nikdo potřebu olizovat vonnou směs :-). Díky za tip a hezký advent!

    OdpovědětVymazat
  3. Anka byla určitě borka...takové úžasné ovoňovadlo, přírodní a růčo doma dělané...paráda

    OdpovědětVymazat
  4. Voňavé a s krásným příběhem, jako vždy tady u tebe, Jani!
    Moc zdravím a přeji hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Och, to vypadá velevánočně. Děkuju moc za tip!

    OdpovědětVymazat
  6. Hmm.... nádhera ... voní to až sem :-))
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  7. no já jako vždy s křížkem po funuse, ale zato si to budu pamatovat na příští vánoce. supr nápad, skvělá Anka. krásně ji popisuješ. vzpomínám na Romku Lucku z 9.C, ta byla tak milá, že jsme na sebe mohutně mávaly i poté, co jsem ze školy odešla a pracovala jinde a zahlédla ji z autobusu. no a pak děti z Barmy, na ty nejde zapomenout. byli to teenageři a dospělí, ale protože zažili, co zažili, pracovali jako děti a dětství moc neměli... dva měsíce po příletu do ČR si jen hráli. skládali puzzle a hráli pexeso, prohlíželi obrázkové knížky. na ně taky nezapomenu.

    OdpovědětVymazat