úterý 26. března 2013

O číslech

Něco vám řeknu. Mám to s čísly docela nevyjasněné. Účty, daně, bububu. Velký respekt. Na druhou stranu mne ale fascinuje, jak jasně jsou dané a kolem výsledku (ovládá-li člověk postup, jak se k němu dopracovat) nemůžou být žádné řečičky. Okecávačky jsou někdy tak vyčerpávající. Na střední jsem dost oceňovala i fakt, že matika byla jenom v prváku. Své vzdělávání jsem ukončila státnicí mmj i z matiky. Život je skvělý, překvápka za každým rohem, baf! Každopádně mne vždycky vykouzlí úsměv na rtu, když někde zahlídnu číslo, které má pro mne význam. Nejčastěji mobil, číslo popisné, mikrovlnka, cenovka - 21:07. 19:03. 3, 1195, 39. Číslo, které mi vypráví. Přehoupnu je do příběhů, domů, dat a pořádám svým blízkým malé srdeční oslavičky:o)

A dvěstědesítka na místě pravidelných čtenářů? Ta mne tedy baví neuvěřitelně. To je totiž Ostrava, vítkovické koleje a "náš" magický pokoj 210, čtyři roky života a příběhy, co by vydaly minimálně na trilogii. Krása. Takže jdu pořádat malou oslavičku, tentokrát pro vás. Hraje se o Baktus, černobílý, Merinový, chumlací. Teoreticky je totiž možné, že letos bude mrznout tak... do května?!

Rozdávačka je otevřená pro všechny. Vyrůstala jsem v rodině, kde fungovala bezpodmínečná láska, tak mi pořád přijde košer udělat někomu radost bez toho, abych si kladla nějaké podmínky. Nemusíte se stát pravidelným čtenářem. Nemusíte odpovídat na kvízovou otázku. Prostě stačí jenom napsat, že by se hodil. Jakože se líbí, nebo že je třeba nic moc, ale zadáčo pro švagrovou dobrý...:o) Konec zvonec 4.4.2013. 
Tfuj tfuj, musíme jít tomu štěstíčku trochu naproti, ni?


sobota 23. března 2013

Překvapivě

 Zjištění, že za týden jsou Velikonoce, bylo dnes tím nejvtipnějším. Člověk při té neverending zimě snadno propadne iluzi, že svátky jara jsou v mínusech prostě passe. Trochu škodolibě jsem se pobavila při představě, jak by asi letos dopadl hošťálkovský zvyk mého dětství, totiž házet holky do potoka. Frakturečka? Veselé Velikonoce.

Kraslice stejné jako loni, přáníčka taky z loňských polotovarů z terakotové samotvrdky. Na inovaci zaběhnutých a fungujících záležitostí chybí kredit asi.

Loňské zásoby jablek a brambor, člověk už se nemůže dočkat čerstvých.
Čerstvého. Všeho.

(Z Ostravy jde svěží vánek, do senátu Topolánek. Já nic, to asociace...)

Hadr na nádobí a svetr pro Benjamínka, stejnej mustr. Furt hladce, tam i onam.

I watch you! Hohoho...

středa 20. března 2013

Už!

Evi, u nás už sníh není teda... A věřím, že to tak i zůstane!

:o)

Pralinky s sebou...
 ...a nejkrásnější dárky. Josef jaro miluje!

pondělí 18. března 2013

Společnost/samota

Dobré ranko přeju, usmíval se na mne v sobotu ráno hrnek s pressem. Jaká vlídná, tichá tvář! Přítel, který ví. Děti naspeedované od probuzení a Benjamínek, který už má v osm dost (budíček No1 o páté ranní, juch!) - ještě musíme ty denní programy krapet poladit:o) Tak jsme na sebe s kafáčem jen spiklenecky mrkli, jakože gut, lupla jsem jej na tři hlty, jeho klid se vlil do mne a celý víkend jsem se tvářila jistotně totožně. Lehce přitrouble. Ani to nedalo moc práce, mám to v sobě, prostě talent.

 Téhož rána jsme ještě dodělávali vitráž pro mužovy rodiče, kteří slavili šedesátku a my na oslavu kromě ofiko daru chtěli přinést i něco osobnějšího. Hedvábné otisky jsou prima, baví všechny v chalupě. Hračičky... Akurat tedy hezký klovatinový otisk baby-ručky zůstává i nadále nepokořenou metou. Úchopový reflex je silný soupeř:o)

(Ano, Benjamínek mezitím dohání spánkový deficit. Se má.)

V neděli už jen relax, Ogárek dostal volnou ruku, vyhořelé svícny, barvy na porcelán, štětec a špejle. Absolutně se s tím neštval, ale tak - krapet abstraktního expresionismu ještě nikoho nezabila. Já si tiše a po chvilkách obháčkovávám "zbytkové" košíky motouzem a věřím, že je to ještě více zpevní.
Jinak na obhlídce parku jsme zjistili, že sochám už roztály sněhové čepice/jezírko ještě pod ledem, ALE! Jehnědy jedou! Jaro, poďme...

Edit: Díky Zuzaně jsem zjistila, že odkaz na knihu z původního postu už není aktuální, tak oprašuju a vřele doporučuju, opět. Tudy - Hravé tvoření pro malá stvoření.

čtvrtek 7. března 2013

Oplétačky s knoflíkama

 Jak tak to jaro pomalu startuje, říkám si, je čas hodit Benjamínka do gala.
Aviatrix i Puerperium už jsem pletla víckrát, osvědčená klasika, co jde od ruky, bonusově celkem efiš, oukej. Merino z Vlnapu, jehlice 3,5 (lem čepice) a 4mm (svetr, zbytek čepky). Knoflíky z galanterky na Čedoku, krásně cinkají, protože v žádném případě nejsou z plastu. Krása!

 Originál Puerperium počítá s vestoidní podobou, krátké rukávky, pro miminko, na který je popis uváděn, ideální. Ale ruku na srdce, ony ty děti rostou strašně rychle. Luskneš prsty a z mimina je pořádný cvalda, kterého zajímá všecko ostatní, hlavně spánek a ticho ne! Všecko jak má být:o)

A tak jsem koumala, vesta, svetr...? Nakonec 2v1. Upletla jsem svetr s krátkým rukávem, ke kterému jdou v případě potřeby připnout návleky. Původně jsem měla v plánu zapínání na tři knoflíčky/rukáv, jak jde vidět na fotkách výše, ale nakonec jsem tam nechala jen jeden. Jednak bohatě stačí, jak prokázala zátěžová zkouška na pravé paži, druhak - a tady je skutečná podstata svetrové redukce knoflíků - ony jak tak krásně cinkaly, Ogárek se s nimi zabavil asi na půl dne. To by byla ta dobrá zpráva. Ta horší je, že jsme je další dva dny různě hledali a dva prostě nedohledali. Tak jsem je z rukávu odpárala a přišila k čepce. Všecko jak má být podruhé:o)


Na pár let vydrží, rezerva tam je. Tankistům zdar a vám dobrou noc a mírové sny. Peace!

PS: Ten cancour vlny na zapínání nemá co dělat, jako jediný zůstal nezačištěný, takto hezky na očích. Typisch Jájovina! Odstraněno, už.

středa 6. března 2013

Sever!!!

a vařili/pekli jsme převážně na ohni - ano, i to fialové rizoto:o)

 čtverečkovali do břucha i na sedačku

 provětrali místní mašiny

a tak nějak všeobecně jeli v duchu babiččina "Hlavně nesedět poprázdnu!":o)
Dvě ženy a sedm dětí. Gut.

The End.