pondělí 19. srpna 2013

Ještě k Modré

Když už tam totiž budete, byla by fakt škoda vypustit Archeoskanzen. Já vím, že to musela být těžká doba, ale teď, v dnešku, s těmi všemi relativními jistotami a teoretickým bezpečím, jsem se tam cítila tak dobře. Volný dech a lehký hrudník. Jsem zpátečník, kontakt s přírodou mi dělá dobře. Hliněné domy a doškové střechy a kameninové nádoby a kolíbka z proutí tolik hladily. Každý má nějaké to své nej. Tohle "prapra", dost nature a tak trochu primitivní (v tom nejlepším slova smyslu) je asi to mé. Love it!

A ano, navštívili jsme i velehradskou baziliku. Zaplatila jsem dobrovolné doporučené vstupné, zasedla do lavice a snažila se nasát trochu té atmosféry. Benjamínek spal, děti vzácně pochopily, že maximální hladina hluku = šepot. I přes velkolepé prostory jsem se tady cítila stísněně. Po Modré to bylo dost okázalé. Z extrému do extrému, přičemž mně osobně ladil ten první pól. Tak trochu mám pořád pocit, že kostely by měly být skromné a prosté, sorry.

(Kvalita spánku každopádně neskutečná, prospal celou velehradskou část. Gut.)

pátek 16. srpna 2013

Živá voda/Modrá

Jedna z nejlepších akcí tohoto léta - Živá voda v Modré u Velehradu. Nenápadný domek skrývající spoustu "vtahujících" momentů. Ať už expozice v přízemí, tunel v podzemí nebo jezera za budovou, všecko bylo dokonalé a budilo úžas/radost/nadšení. Nápad za sto bodů, vybudovat tunel pod typickým českým rybníkem. A když se za sklem mihne bonusový potápěč, vlna euforie nezná mezí:o)

Brouzdaliště/koupaliště v útrobách areálu - luxus zas a znova! Nejdříve to vypadalo, že jen smočíme kotníky, tak ok, po kolena, hele, sundej si raději ty kraťasy, aha... tak jo:o)

 Dvě aquabelly a jejich synchronizované skoky. Ano, nebyli jsme spontánní sami:o) Stehýnko řádilo se zdatnou sparring partnerkou a byly prostě skvělé. Už jsem říkala, že miluju divoké děti?!

 Uvnitř jsme moc nefotili, ale celá jedna místnost je věnována didaktickým hrám a hračkám, kdy většina je zaměřena na haptické vjemy - hmatové domino s rozličnými strukturami, puzzle, třídění luštěnin/korálků, plastické modely ryb, kontury ptáků z kartonu+struktura peří vrytá do plechové folie, magnetický rybolov, Kimova hra na paměť v kartonu od vajíček (dokonalé!). Samozřejmostí byly popisky v Braillově písmu, velké plus a krok vstříc. To se cení.

sobota 10. srpna 2013

Happy kohoutí zob

 Protože se po sto letech ochladilo a nepřišlo mi tak úplně mimo rozehřívat troubu. Protože jsme byli dost vzácně odpoledne doma. Protože děti nehorázně štvaly a bylo potřeba jejich energii nasměrovat užitečným směrem. Protože bylo všecko potřebné ve špajzu a to se u nás prakticky rovná zázraku. Protože Hošťálkovy. A protože jsem nutně potřebovala doplnit hladinu cukru. To především.

15dkg másla, 3PL medu, 2PL vody (rozpustit). 1hrnek hl. mouky, 1/2hrnku slunečnicových semínek, 1hrnek kokosu, 1/2hrnku sezamových semínek, 1hrnku ovesných vloček, 1/2hrnku cukru moučky, 1/2hrnku lněných semínek, 1/2ČL sody.
K sypké směsi přilít rozpuštěnou směs, tvarovat placičky, při 170°C péct dozlatova.
(Za recept díky tetě, opsáno, netuším odkud. Původní název každopádně zní - Zdravé mlsání.)

Stylové stehýnkovské balení - veškerá podobnost s nadnárodním řetězcem rychlého stravování je čistě náhodná :o)

čtvrtek 8. srpna 2013

48° C (ranní palba na východním okně)

 Dobří holubi se vracejí.
Tentokrát vzácná termínová shoda - skoro na den stejně, jako před dvěma lety. Stehýnko pořád šmajdá, zuby už celkem ok, Ogárek většinou nosí sluneční brýle tak, jak bývá zvykem, do šátku balíme Benjiho, máme se furt stejně vděčně a to doufám, že už věčně!

Na nehtech byl s námi děda - kníratý tchán...

...a Ogárek měl oči jen pro kolegu-ogárka - Benjamínos samo pro nás. Zatím. Kuk!