pondělí 27. října 2014

Vejdi a neuškoď

 Na chvilku na Světíně. Tam je vždycky TAK dobře. Je to jako vracet se domů. K lidem, kteří dávají Vašemu životu klid a jistotu, že ať se rozhodnete jakkoliv, ať to pro Vaše další týdny a měsíce bude znamenat cokoliv, je to v pořádku. Člověk na to měkkoučké bezpečí dětství/mládí skoro zapomněl. Ty drobné průšvihy se vždycky dost řešily, dlouhé hovory, hodně otázek, možná trochu křiku a slz a určitě trest, ale když šlo do tuhého, když se jednalo o zásadní okamžiky, podpora byla to jediné, čeho se mi od mamky dostalo. Když mi na brigádě šlohli peněženku s tržbou za celý den. Když mi u maturity ta jedna čtvera zvedla průměr na krásných osm. Když jsem tak trochu nečekaně otěhotněla. Když jsem pak musela přerušit studium. Nic, jen klid. Síla. Zvládnem všecko. A zvládli. Tady je to stejné. Neskutečně osvobozující.

parkohrátky
bytohrátky

7 komentářů:

  1. ...přesně tak "zvládneme všechno" i takové situace o jakých se nám ani nesnilo. "Vejdi a neuškoď" jedno z taťkových hesel a když šlo do tuhého vždycky podržel, ikdyž byl tvrďák.

    OdpovědětVymazat
  2. ♥ (Doufám, že svým dětem tu podporu v zásadních okamžicích dám...)

    OdpovědětVymazat
  3. Nádherné fotky, ty muffiny jsou super:-) A bytohrátky taky.

    OdpovědětVymazat
  4. Jana, congratulations! You are a fantastic photographer!
    Happy time
    Elisabeth

    OdpovědětVymazat
  5. Jani, přesně tak! Doufám, že budu svým dětem taky takovou oporou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní28.10.14 8:30

      Přesně to jsem včera říkala také.
      Co mě chybělo u mé mámy nebo co syn nedostává od táty, to já chci dávat měrou vrchovatou.

      Jani, závidím. Vážím si všeho, co jsem od mamky měla a mám, ale to je materiální stránka.
      Mámu na povídání a svěřování nemám. Máš krásné vzpomínky.

      Vymazat