pondělí 17. srpna 2015

Sběratel

Mise "Minerály knižní" nám zabrala dobrou půlku prázdnin. Na počátku všeho byl děda po bypassu. Z rozjezdu tedy nic moc story, každopádně konec dobrý - všecko dobré, ťukám a děkuju tam hore. Po zákroku se nám dědeček-rekonvalescent rozjel na měsíční pobyt do Teplic, kde jsme jej samože pravidelně občerstvovali naší přítomností. Ach, není nad roztomilé dětské štěbetání (kteréžto naše děti sice dlouhodobě nejsou schopny provozovat, ale aspoň se občas snaží, mezi vším tím výskáním a halekáním, chudáčci). No, věřte tomu nebo ne, ze dvou teplickolázeňských obchodů se jeden specializuje na prodej polodrahokamů a minerálů. Šokézní pointa, vím.

A když už si v tom Ogárek po pár návštěvách tak frčel, řekli jsme si s mužem, že by se to hodilo podpořit. On je pan ot velký fanoušek nakladatelství Academia, tak hned referoval, že jedině jejich titul bude tím jediným vhodným pro vědecké bádání našeho prvorozeného synka! Což je super informace, obzvlášť je-li publikace beznadějně vyprodaná. Jak krutě se mýlí, kdo teď považuje hru za ukončenou. Teď se právě všecka kolečka roztáčí na plné oPrátky a ačkoliv ne všechna kolca v tom mém skvěle vymyšleném scénáři zapadla (a knihu jsem objednávala nadvakrát) je doma. Haleluja! A paní Janošové z Antiku Janoš velký dík za trpělivost a ochotu!

Přihodila jsem nakonec ještě jedny kameny. A pro muže, který si frčí - když mu kruštíci a spol. odkvetou - prozměnu v holubinkách, historický Atlas holubinek Václava Melzera - z čehož byl radostný (a kdo jej zná, ví, jak vzácný okamžik v mém životě to byl).

 Štramberský achát loňský - prazáklad sbírky pana Ogárka.

 Kyanit v křemeni. letošní přírůstek.

Tuž... radostně poskočme vpřed!

6 komentářů:

  1. Zase brnk na citlivou notu...ex byl nejstarší vnuk, náš Kubík první pramládě...dědeček mého ex byl okouzlující chlap, vždy se na mě usmíval, i když jsem už nějak do rodiny nepatřilA, ale ex za ním nejezdil, já ano...a nezapomenu, jak jsem za ním jela do sušické nemocnice s malým a "tchýní"...
    Kubík mu lezl na postel a ukazoval obrázky...děda měl jeden z lepších dnů a i KubíčkA poznal...
    ale jak jsem začala já brečet, tchynka mě radši "vyhnala" na chodbu...
    Držím palce dědečkovi.
    Drržím palce Ogárkovi.
    My máme jen překrásný mordý achát zakoupený vloni v Koněpruských jeskyních.
    Jani, krásný konec léta - a nádherný vzduch po dešti je snad i u vás.
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děda je/bude dobrý, naštěstí to doktoři ještě chytli a dodali náhradní součástky včas:-) Ťukám! Vám taky hezké letní grande finale! Prší tu furt a slunko žádný, chjochjo, takový zvrat:-/ Ale my se nedáme. Čus!

      Vymazat
  2. Jóóó, my letošní léto taky frčíme na minerálech, surové, tromlované, krystaly, drůzy... Plus krabičky na rybářské potřeby (máme variabilní posuvné přihrádky, toť vychytávka - dědo děkujeme!) A po kvalitní publikaci právě pátrám. Tak ať jsme duše čisté jako křišťál (i když já osobně si ulítávám na těch kamíncích, co mají uvnitř takový ten "bordýlek"...).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Posuvné přihrádky?!! To náš děda neznám, on je elektroamatér:-) Dyky za tip!
      A přeju šťastnou ruku při odlovech, je to dobrodrůžo!

      Vymazat
  3. Tak na minerály u nás ještě nijak ve velkém nedošlo, ale nesehnatelné knihy také sháním. Je to adrenalin, ale miluju jen ty dobré konce! :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobré konce forever and ever! Život je krásný...:-)

      Vymazat