čtvrtek 23. dubna 2015

Takový malý výlet

a tolik radosti. A klidu. A ticha občas (když potěr pomalu mizel za horizontem) a stresu mírného jakbysmet (v přímé úměře s předcházející závorkou). 

 Sherlock Jak! Osobně.

 Trocha česko/japonských kytek. Úrodný kraj♥

A moudrý.

pátek 17. dubna 2015

Háj jarní

Asi nic nevystihuje mé letošní jaro lépe než tato fotka. Trocha zmatků, trocha zvratů, zatím nic-moc řád a systém, ale ty pevné kořeny a rozvrkočené jarní kytky všude kolem dávají tušit, že všecko je cajk. Radost! Život! Dobře je.

 Jaro a kytky. A mnohé mocné. Studujem a štrádujem a lovíme. Někde jsem četla, že léky léčí, ale uzdravuje příroda. Ještě nedávno jsem byla tvrdý zastánce názoru, že jako prevence jsou byliny super, ale pokud nastane problém, bez chemie to jde těžko. Ale už jsem Vám vykládala o své magické třiatřicítce, ve které mne jedna nemoc tak trochu štrejchla a jakkoliv jsem věřila v klasickou západní medicínu, neklaplo to. Tak neřeším radikálně, ale hezky polehoučku, něžně, po všech stránkách dodnes a světe div se - převážně bylinami:-) A gut. Pomalu. Ale jistě! 

A Tobě dík, kamaráde. Za ty cesty. A obzory. Nedozírné obzvlášť. 

pátek 3. dubna 2015

Moc hezký vánoční příspěvek

by to klidně mohl být. Samý sníh a samý perníček. Ta vůně! Jenom pustit koledy a iluze je dokonalá, very merry, hohoho:-)

Takže všecky ty symboly jara jako zajíce, slípky a zeleninu všecku dáváme dost okatě všude koukol, abychom na té adventní vlně fakt nesklouzli o čtvrtroček nazpátek. A kytky! Japonské i plstěné. I pletené po nějaké prababičce, protože sny se opět přiostřují a je třeba je hezky zjemnit, rozněžnit, pomazlit... Tak vypínáme retro dečky a čekáme, že se z nich trocha toho klidu vleje i do bujného světa Ogárkova♥ Musí být.

Krásné Velikonoce přeju!