pondělí 25. ledna 2016

Děcka sobě.

A tím mně. Přesně tyto drobnosti člověka dokážou poctivě nakopnout. Drží. A nepustí. Bůh žehnej té jejich jemné energii/energickým jemnostem, které koření ty všedně šedé blemcy. Ať je režim ještě nezlomí a uchovají si ty své dotace pro matky co možná nejdéle. Jo, to mi připomíná. Ogárek jde v září do školy. Mazec. Já vím, že mám vrásky od oka až k uchu, ale to už fakt není sranda, dva školáci v chalupě!

Dneska ještě fofr venku, než to sleze. Ale oni si zase nějaké radostě vymyslí, známe svoje lidi.

6 komentářů:

  1. Pravda pravdoucí jako vždy a Bůh jim žehnej ♥ a nám taky.
    :-))))...vidím, čepise, už znárodněna.

    OdpovědětVymazat
  2. Mi povídej.., i pro nás je 1.9. start do nové etapy. Mléčných zubů výrazně ubylo, starostí přibude. Petra

    OdpovědětVymazat
  3. Jjj, taková malá, ale samostatná jednotka:-). A čepice Jani parádní!

    OdpovědětVymazat
  4. Jani krásně jste si ve sněhu užili :) čepie je super ;)
    Krásný zimní čas Ti přeji, Ren.

    OdpovědětVymazat
  5. Někdy mám pocit, že je zase tolik myšlenek nestojí :). Hezky se mějte!

    OdpovědětVymazat