čtvrtek 30. června 2016

Nela říkala...

A i já! Mějte se tu jak chcete, ale pokud pojedete na radostné vlně, budu se rozhodně těšit s Vámi.


 Směju se ještě teď. Děcka jsou prostě skvělé♥
Štítky k levandulím z "příjmenních podstat" (jakože KOHOUTová, DUBčáková, KOVÁŘová a tak) a drobný penízek od prvňačky k balíčku od maminky. Milučké totok.

Podvečerní prázdninová premiérová náladička dává tušit, že se máme nač těšit. Inu, pojďme!
•••
Hezké léto a všecko dobré přeju. J.

neděle 26. června 2016

Obhajuj hranice svých možností a opravdu se jimi stanou.

Psal Richard Bach v Iluzích, tuším. Nebo možná v Příručce Mesiáše vlastně. A taky že nejdál vidí racek, který vzlétne nejvýš. To říkal zase Jonathan Livingstone Racek, taky od Richarda Bacha. Takový můj guru. Myluju. Dost dává víru v sebe. Pocit, že pokud opravdu chceme, dokážeme všecko.

Jonathan Huxley. Taky dost Racek, v tom nejlepším slova smyslu... ♥

sobota 25. června 2016

Musela jsem

Vrátit se. 
nenitma furt ve mně.

A dnes jsem dokonce v klidu prolistovala Trávu. Mně se stále velmi líbí. I paní Dáše - vidoucí průvodkyni. Náš milý průvodce světem nevidomých ale nabrnkl velmi cennou skutečnost - že je tvořena vidícím autorem pro vidící čtenáře, aha! Ale zapadá to - nevidomí mají svět plný abstrakce a vyhledávat další v publikacích je tak úplně neba, říkal pan Tom. 


Tomášův Andy. Věrný druh. Průvodce temnotou.

Simulační brýle. Mazec. Slečna Katka, která prováděla temnotou mé školáky a která je autorkou keramiky v rámci výstavy prezentované, viděla těmi pikodírečkami v černu. Kdysi.

 Nedopsali jsme ani J v AHOJ... :-( 
Lidi, my si žijeme tak lehučký Život, ale TAK!

 Hromady pomůcek (brutálně drahých, většinou ÚP prý hradí kolem 90%, tak snad) a praktičností a her a Braillem Jana.

Keramika Kateřiny. Tvořena výhradně Hmatem!
Autorem obrazu v pozadí je Jonathan Huxley. O tom potom.

Tydle ramínka. Já je po celé výstavě viděla neskutečně ráda:-) Dar jak cyp.

Okolozlínští, zajděte si, opravdu zážitek. O temnotě nemluvě. Tolik nástrah všude kolem, jsou to Borci. Smekám a děkuju fakt za každý den, který si žiju v tom svém absolutně zacykleném pohodlíčku, bez věčného boje o cokoliv. Nejde to napsat jinak. Můj Život je lehký jak peříčko, pokud můžu dýchat a vnímat a pohybovat se a věřit.
A milovat, jasně že jo. 

pondělí 20. června 2016

au revoir!

 I stýskat si po nich budu, po čtyřlístku páťáckém.

Někdy na začátku roku padla zmínka, že pokud budou přes rok pořádně makat, pojedeme na konci do Vyhnálkova. No, makali. A připomněli se. A jeli jsme:-) Dali poobědovou zmrzku, odlovili keš, omrkli jednu vyhaslou, trochu zmokli, ale ze všeho nejvíc jsme si to - pevně věřím - užili. Bahno - nebahno. Jízda!!