neděle 2. dubna 2017

Zlátnem

Todle jaro, vítací, voňavé, pučící, čerstvé a šťavnaté, čistící a hrabací, kypřící, zpěvavé od rána do večera, silné i křehoučké, nekonečně dojemné a tolik nabíjející i vyčerpávající zárověň, přesně todle je ten čas, který miluju ze všech nejvíc. Březen/duben. Láska.

A venku rukodělky, hračky pro Rózu, past na padoucha, afrikány z družiny a mezitím vším pomalu zlátnoucí dubové listí. Je to tak. Věčný svit neposkvrněné mysli.

neděle 5. března 2017

Šest dětí a To

I vzali jsme kamarády a vyrazili ochutnat svět. Pecka. Všichni z toho svěžího jara jak na větvi. Nejvíce si to užívala asi Róza, nahoru, dolů, na led a do pilin, byla jak střela a byla skvělá. Dokáže poslechnout, zvládá základní povely. Vím, že neuteče a na Ke mně doběhne. To jednoho uklidní. U dětí tu jistotu občas nemám:-) Ale děláme na tom!

http://www.ravelry.com/projects/bababobi/3-color-cashmere-cowl
Nový nákrčník, přechodový. Stěžejní je tu měkkunká bavlna, ideální. Pletl se krásně a přibýval svižně, i když to byly jen 3,5 a ve finále 2,5mm, aby se tunel trochu stáhl. Původní popis počítá s tunelem stále stejných rozměrů, ale já nemám odčnívající nákrčníky ráda. Tak jsem v horní části pár ok průběžně ubrala a taky přehodila ty jehlice, žejo, to zabere vždycky. A sedí.

Parťačka jak cyp. Trochu jsem v počátcích byla smutná, že nemáme většího psa, ale temperamentem svůj výškový handicap vynahrazuje bohatě. Neskutečně radostný tvor.

Krásný týden přeju! A svět plný barev jakbysmet.

pondělí 27. února 2017

Zázrak, kámo, zázrak!

 
 Zatímco my jsme jarňáky v Hošťálkách jeli v rytmu klidu, vrcholné rodinné anarchie a volných myšlenek i činnů, u bratra v rodině se zatím děly velké věci. Naše na severu prožívané chvíle pokoje a souznění se jediným jihomoravským telefonátem vygradovaly do výšin absolutních. Štěstí. Láska!

Alžbětka ♥

sobota 11. února 2017

Separace preparace


 Včera  jsem se po týdnu vybičovala a na večeři byly celý týden slibované bavoráky. Jsem teď ve fázi, kdy mi moc nejde maminečkovat za každou cenu na 200 procent, beru z enerdžájzrových zásob a pomalu cítím dno, tak jimi neplýtvám. Lehounce si nad ním pluju a s radostí sleduju, že se vůbec nic nerozsype, když to tak je. Že domácnost utáhnou i když nejsem u vesla. Úplně v pohodě. Takové prozření po letech, haleluja, matko! Že suroviny odváží Stehýnko, těsto vybouchá kohoutí ot a s vykrajováním že mi pomůžou kluci. Třeba. Zkusím to časem aplikovat i v jiných situacích, ale mám tucha, že to dají. I já.

Sbírky domácí. Kohoutí ot preparuje, matka separuje. Každý máme svoje:-)

neděle 5. února 2017

Bumšakalaka!

Nastal čas probrat se ze zimního spánku. Jakože zlehunka. S jemným skluzem Vám přeju všecko dobré do nového roku, hlavně to zdravíčko, víme. Kopnem bylinky a pádíme dál.

Kuřecí obsese mlsací aka relax musí být. Kdo se směje, ten se směje. Gut:-)

 A jedno veliké poděkování. Když jsem rozbalila taštičky od Evky, byla jsem na vrcholu blaha. Já to mám strašně ráda, všecky ty kapsičky a krabičky a tak. Děcka zrovna tak. Chvíli jsem se nechala unášet na samolibé vlně, že už i já zvládám ušít kapsičky skoro-tak-krásné jako echtšvadlenky typu Evulekotule, ale pak se to stalo. Jednu jsem rozepla a zase se pokorně vrátila ke klubíčku:-) Evi, seš borec. Děkujeme za tu radost!