Zázrak, kámo, zázrak!

 

 Zatímco my jsme jarňáky v Hošťálkách jeli v rytmu klidu, vrcholné rodinné anarchie a volných myšlenek i činnů, u bratra v rodině se zatím děly velké věci. Naše na severu prožívané chvíle pokoje a souznění se jediným jihomoravským telefonátem vygradovaly do výšin absolutních. Štěstí. Láska!

Alžbětka ♥

Separace preparace

♥

 Včera  jsem se po týdnu vybičovala a na večeři byly celý týden slibované bavoráky. Jsem teď ve fázi, kdy mi moc nejde maminečkovat za každou cenu na 200 procent, beru z enerdžájzrových zásob a pomalu cítím dno, tak jimi neplýtvám. Lehounce si nad ním pluju a s radostí sleduju, že se vůbec nic nerozsype, když to tak je. Že domácnost utáhnou i když nejsem u vesla. Úplně v pohodě. Takové prozření po letech, haleluja, matko! Že suroviny odváží Stehýnko, těsto vybouchá kohoutí ot a s vykrajováním že mi pomůžou kluci. Třeba. Zkusím to časem aplikovat i v jiných situacích, ale mám tucha, že to dají. I já.

Sbírky domácí. Kohoutí ot preparuje, matka separuje. Každý máme svoje:-)

Bumšakalaka!

Nastal čas probrat se ze zimního spánku. Jakože zlehunka. S jemným skluzem Vám přeju všecko dobré do nového roku, hlavně to zdravíčko, víme. Kopnem bylinky a pádíme dál.

Kuřecí obsese mlsací aka relax musí být. Kdo se směje, ten se směje. Gut:-)

 A jedno veliké poděkování. Když jsem rozbalila taštičky od Evky, byla jsem na vrcholu blaha. Já to mám strašně ráda, všecky ty kapsičky a krabičky a tak. Děcka zrovna tak. Chvíli jsem se nechala unášet na samolibé vlně, že už i já zvládám ušít kapsičky skoro-tak-krásné jako echtšvadlenky typu Evulekotule, ale pak se to stalo. Jednu jsem rozepla a zase se pokorně vrátila ke klubíčku:-) Evi, seš borec. Děkujeme za tu radost!

Jaro, pojď ♥